Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella s rozumem v koncích - 10. Co to všechno znamená

ashley greene - lucky magazine


Tak tady je další kapitolka. Je desátá, což je pro mě úspěch. myslím, že píšu rychle, ale už se mi to co píši nelíbí, asi přestanu. Vložím sem ještě to co mám rozepsané, ale nevím jestli mám pokračovat. Pár nápadů by ještě bylo, ale nejsem si jistá. já nesleduju sledovanost, ale komentáře a těch moc není.

Bella s rozumem v koncích – 10. Co to všechno znamená

Vypráví Esme:

Když přijeli z města Edwardovým autem, vylekala jsem se. Odjeli a řídila přeci Bella, která teď seděla na zadním sedadle a ani se nehýbala. Zapomněla dokonce i dýchat.

„Co se stalo?“ vyběhla jsem před dům a můj obličej musel být bělejší než obvykle.

„Esme, uklidni se a ovládej své myšlenky. Potřebuji myslet svojí hlavou a ne tvojí!“ vyjel po mě Edward.

„Esme, Bella se setkala s vlkodlaky a oni na ní zaútočili, ale ona měla svůj štít, ale neměla dost sil. Edward jí zachránil, ale Bella byla už dávno vysílená a donutila přeměnit malou Blackovou. Velkou Alfu, která se zastávala Belly. Já nic nechápu, nic nevidím,“ spustila pro změnu Alice, ale to už Edward nesl Bellu a já mu byla v patách.

Bella se skoro nehýbala, začala jen zpomaleně dýchat, takže stále byla mezi upíry. Přitáhla se Edwardovi kolem krku a zavřela oči. Byla jsem zmatená. Co mám dělat?

„Esme, prozatím by stačilo, kdybys ovládla své myšlenky a já nezpanikařil jako ty. Já opravdu potřebuji přemýšlet,“ sdělil mi znovu Edward, ale teď klidněji, abych ho opravdu poslechla.

„Bello, slyšíš mě?“ zeptala jsem se jí a ona jen otevřela oči.

„Esme, teď jí máme nechat. Pokud se to pokusí říct, tak se vyčerpá úplně,“ zastavila mě Alice a zůstali jsme stát pod shodami, po kterých nesl Edward Bellu do jejího pokoje.

Kdybych mohla brečet, tak už mi po mých studených bílých tvářích tečou slzy jako hrachy. Co mám dělat? Mistr Samuraj! Jak to říkal, že když budu potřebovat mám na něj myslet.

Myslela jsem na něj a seděla na gauči, kde se pomalu začali scházet úplně všichni.

 

Pohled Edwarda:

Nesl jsem Bellu do jejího pokoje, kde jsem jí položil na postel. Esme pořád myslela na mistra Samuraje, aby ho přivolala, ale on nikde. Sedl jsem si vedle Belly a po chvíli slyšel více myslí. Jedna z těch myslí byla i Belly.

„Kde máš štít?“ zeptal jsem se jí.

Nevím. Pomyslela si a těžce oddychovala. Chytla si mou ruku. Měl jsi mě tam nechat, málem tě taky roztrhali. Pomyslela si znovu a já tiše zavrčel.

„To v žádném případě i kdyby to ostatní nevěděli, já bych si to vyčítal. Bello ty jsi to co mě drží mezi upíry. Ty jsi světlo, pro které tu jsem,“ svěřil jsem jí a pomalu toho litoval.

Podívala se mi do očí. Ty její byli plné bolesti, ale moje určitě také. Zavřela znovu oči, ale mou ruku nepustila. Slyšel jsem, jak po schodech někdo jde. Bella znovu otevřela oči a podívala se ke dveřím.

„Mistr Samuraj,“ pošeptala a koukla na mě.

Kdo ho zavolal? Byla vysílená.

„Esme ho volala myšlenkami,“ řekl jsem a podíval se ke dveřím.

Objevil se v nich pro mě cizí upír. Měl černý cop a byl nižší postavy.

„Zdravím. Bello, tebe nejde jen upozornit, že? Ty si nedáš pozor a to jsem ti to naznačoval. To vlčí vytí v noci, každým dnem přibližujícím se k tobě. Toho sis nevšímala a ani rozbitého auta. Vzala sis prostě jiné. Ach Bello,“ rozlítostnil se a podíval se po mně.

„Aspoň, že ty jsi mé signály vycítil správně. Ten zmatek ve vašich hlavách se už nedal snést,“ pokývl k našim rukám do sebe zapletených.

Přebíral jsem si jeho řeči a prohlížel si ho. Měl zelené oči. Nemohl jsem z nich spustit oči. Utopili mě. Po dlouhé chvíli jsem se podíval po Belle. Sledovala mě. Pousmál jsem se na ní a pevněji ji stiskl ruku. Stiskla mi jí taky. Hleděli jsme si do očí. Mistr Samuraj zatím něco hledal ve svém ruksaku. Po chvíli mi došlo, že mu nemůžu číst myšlenky a podíval jsem se po něm.

„Ano Edwarde, na mě žádné dary neplatí. Já mám proti nim štít, ale ne jako Bella, ale uměle vytvořený. Bella bude upír, který se po své přeměně vyspí,“ řekl a vytáhl nějakou lahvičku.

Zamračil jsem se a podíval se po Belle. Usmála se na mě a podívala se po mistrovi.

„Už zase budu spát? Beze snů prosím,“ řekla bolestným hlasem a mrkla na mě.

Cože? On je nějaký čaroděj, který si dělá srandu z upírů? Jo, je cítit jako upír, ale jeho oči mě klamou a pokud dokáže uspat upíra, tak proč by nemohl vyrobit něco, aby pomátl upíry? Právě mě náramně pomátl.

„Edwarde, nedumej nad tím. Nepřijdeš na to,“ pousmál se na mě a pak mrkl na Bellu.

„Brouci.“ zašeptala Bella a usnula.

Mistr sesbíral zbytek svých lahviček a odešel. Nevěděl jsem co mám dělat. Možná bych mohl dojít pro její auto. Edwarde, to by jsi mohl. Bude ráda, ale za půl hodiny se vzbudí. Slyšel jsem mistra v hlavě. Seběhl jsem schody a jen kývl k Alici, aby vysvětlila můj rychlí odchod.

„Jde pro Belly auto,“ slyšel jsem jí už za zády.

Běžel jsem jak nejrychleji to šlo, až jsem byl ve městě, tam jsem musel zpomalit. Doběhl jsem tam v rekordním čase. U auta stál jeden vlkodlak ze smečky a okolo jezdila Mary na kole. Podle pohledu toho u auta to byl Jakob. Bratr Mary.

„Edwarde!“ vykřikla Mary a rozjela se ke mně.

„Ahoj Mary,“ řekl jsem jí a stále mířil k Bellinýmu autu, kde stál Jakob.

Mary jela vedle mě. Podíval jsem se po ní.

„Co tvoje přeměny?“ zeptal jsem se jí.

„Nesmíš mě rozzuřit ani naštvat,“ sdělila mi a já pochopil.

Jakob se na nás zamračil. Podíval se na svou malou sestřičku, která se na mě zubila.

„Kde je Bella?“ optala se po chvilce Mary.

„Je unavená. Spěchám za ní. Chci jí udělat radost a přivést jí její auto,“ řekl jsem a odemkl to auto.

„Aha, ale na schůzi přijde, že?“ zeptala se mě a já nechápavě vzhlédnul.

„Máme vás pozvat na naší schůzi, kde se vše dohodne a případně se omluvíme,“ sdělil Jakob a vydal se pryč.

„Tak dnes večer,“ usmála se na mě Mary.

Kývl jsem k ní a vydal se za Bellou.

Předchozí kapitolka:Bella s rozumem v koncích - 9. Vlkodlaci

Další kapitolka: Bella s rozumem v koncích - 11. Schůze s vlky



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bella s rozumem v koncích - 10. Co to všechno znamená:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!