Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella celebritou - 3. kapitola

10.02.2011 (15:30) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 8287×

3. kapitola

Druhý den jsem vstala a opět se osprchovala, provedla ranní hygienu, učesala se a jemně nalíčila. Venku bylo teplo, takže jsem si vzala bílé šaty a zelené boty na podpatku. Doplnila jsem to zelenou kabelkou, co jsem si koupila v Port Angeles.

S sebou jsem si vzala do sportovní tašky věci na tancování. Skládaly se z černého tílka Nike, bílých kalhot a bílých tenisek Nike. Nasnídala jsem se, dala si do auta přenosné rádio a vyrazila do školy.

Sportovní tašku jsem nechala v autě a kabelku si vzala. Když jsem vystoupila, začal mi zvonit mobil. Volala mi moje agentka, která je v New Yorku zároveň i mojí kamarádkou. Vzala jsem to.

„Ahoj Meg,“ pozdravila jsem ji.

„Ahoj, hele, máme problém. Někdo od Channelu tvrdí, že jsi jim slíbila, že budeš předvádět jejich novou kolekci, a to už za dva týdny,“ mlela rychle.

„To není pravda. Někdo od nich se mě ptal, jestli bych pro ně nechtěla někdy něco předvádět. Řekla jsem, že by to možná někdy šlo na nějaké jejich přehlídce, ale že by se to muselo dohodnout a navíc, že mám hodně práce,“ řekla jsem jí, jak to skutečně bylo.

„Říkala jsem si, že to není možné. Kdyby sis to s nimi domlouvala, tak bys mi to řekla,“ oznámila mi.

Byla jsem ráda, že mi věří.

„Nedělej si starosti, vyřídím to s nimi. Takhle už mi lhát nebudou,“ zanadávala si.

„Promiň, že jsem volala, ale musela jsem,“ omlouvala se mi.

„To je dobrý, hlavně ať se to vyřeší. Měj se,“ řekla jsem a položila to.

Zakroutila jsem nad tím hlavou a vydala se ke škole.

„Bello, počkej,“ zakřičel za mnou Mike.

Otočila jsem se a počkala na něj.

„Čau,“ pozdravila jsem ho.

„Ahoj… no, víš, chtěl jsem se tě zeptat… Jestli bys třeba se mnou nešla někdy do kina?“ zeptal se.

Zůstala jsem na něj zírat. Po chvíli jsem se uvolnila.

„Promiň, ale ne. Není to nic osobního vážně. Jsi vážně moc milý. Potřebuji se teď ale soustředit na úplně jiné věci,“ řekla jsem opatrně.

„Jo, jasně. To nevadí,“ řekl smutně.

„Vážně promiň. Teď musím na hodinu,“ řekla jsem a odešla.

Když jsem vešla do budovy, oddechla jsem si. Vyndala jsem si mapku, abych vůbec zjistila, kde mám další hodinu. Při tom zjišťování jsem samozřejmě šla a pak do někoho narazila. Začala jsem padat, ale zachytil mě. Byl to Edward. Měla jsem obličej jen kousek od toho jeho a ovál mě jeho dech. Zírala jsem na něj.

Po chvíli jsem se konečně vzpamatovala, odtáhla se od něj a začala se omlouvat.

„Promiň, nedávala jsem pozor.“

„Ne, to já nedával pozor, byla to moje chyba,“ omluvil se taky.

„Ne, já se vážně omlouvám. Každopádně díky,“ řekla jsem.

„Není zač,“ odvětil.

„Dneska bylo toho omlouvání už vážně hodně,“ zamumlala jsem si.

„Musím na hodinu, měj se,“ řekla jsem a šla k učebně matematiky.

Už jsem z mapky vyčetla, kde ji najdu. Seděla jsem s Angelou.

Když jsem šla na další hodinu, uslyšela jsem Jessicu, jak se baví s tou blondýnou - Lauren, co s námi sedí u oběda.

„Nechápu, co je na ní tak extra. Vždyť není ani hezká, ve filmech je vážně děsná a nezpívá nijak zvlášť zajímavě,“ říkala Jessica.

„To jo, nechápu, co na ní kluci viděj. Měli by si všímat spíš nás dvou,“ řekla pohrdavě Lauren.

„Měly bychom jí něco provést, nějak ji ztrapnit nebo tak něco,“ začala vymýšlet Jessica.

„Domluvíme se potom u oběda, ano? Nechápu proč musí sedět u našeho stolu, ale určitě si ničeho nevšimne,“ řekla Lauren a obě někam odešly.

Na poslední hodině před obědem jsem seděla s jednou z Cullenů. Hned, jak jsem přišla a sedla si, tak se mi představila.

„Ahoj, jsem Alice,“ řekla zvesela a objala mě.

Byla jsem z toho docela zaražená.

„Bella,“ řekla jsem jí a usmála se na ni.

„Vážně se moc hezky oblékáš. Na téhle škole je to vážně zázrak, protože tady nikdo nemá absolutní vkus,“ začala mluvit.

„Díky. Tobě to taky sluší. Ta kabelka je od Gucciho, že?“ poděkovala jsem a položila otázku.

„Jo, já mám samé značkové oblečení. Ráda nakupuji, kdybys chtěla, tak bys mohla jen někdy se mnou,“ navrhla.

„Ráda bych, ale nevím, jestli budu mít čas,“ řekla jsem popravdě.

„Jasně, to chápu,“ řekla.

„Nechceš si na oběd sednout k našemu stolu? Představila bych ti sourozence a mohli bychom si popovídat,“ navrhla.

„Vlastně, proč ne. Dneska bych to docela uvítala,“ přijala jsem její nabídku, protože jsem vážně nechtěla sedět s těmi slepicemi Jessicou a Lauren u jednoho stolu.

Když hodina skončila, vyšly jsme spolu ze třídy. Šly jsme do jídelny a docela jsme se spolu i nasmály. V jídelně na nás dvě všichni koukali. Bylo to nejspíš protože, jak už vyprávěla Jessica, se Cullenovi s nikým nebaví. Došly jsme si pro jídlo a Alice mě dovedla k jejich stolu. Posadily jsme se vedle sebe a ona začala představovat.

„Tohle je Jasper, Rosalie, Emmett a Edward,“ řekla a ukazovala na ně.

Vedle mě seděl Edward. Na všechny jsem se usmála a řekla:

„Těší mě.“

Emmett začal vyprávět vtipy a různé historky. Byl to vážně vtipálek. Vyndala jsem si z kabelky foťák a začala si je fotit.

„Nevadí vám to, ne? Další z činností, které miluji,“ rozplývala jsem se.

„Ty děláš snad úplně všechno,“ zasmál se Emmett.

„To říkají všichni, ale já si to nemyslím,“ řekla jsem.

„Nikdo nedělá všechno a navíc nepřijde mi, že bych něco dělala nějak zvlášť dobře,“ vyprávěla jsem a při tom si je všechny postupně vyfotila.

„Jak jsi na to přišla? Podle mě děláš všechno skvěle,“ řekla Rosalie.

„Díky, ale nevím. Při tom, jak hodně pracuji, ani nestíhám vnímat, jestli něco dělám dobře nebo špatně,“ povzdychla jsem si.

„Ale nestěžuji si. Dělám to ráda a hlavně je to většinou pro dobrou věc,“ usmála jsem se.

„Nechci tě přerušovat, ale už bychom měli jít na hodinu,“ oznámil Jasper, který za celou dobu ani nepromluvil.

„Dobře,“ řekla jsem, vstala a odnesla tác.

Ve dveřích jsem se střetla s Edwardem.

„Biologie?“ zeptal se.

„Jo,“ usmála jsem se.

Šli jsme tedy na hodinu spolu. Vešli jsme do třídy asi dvě minuty před zvoněním a rovnou si sedli. Zase mi zazvonil mobil, a tak jsem to zvedla.

„Bello, volám, abych ti řekla, jak to dopadlo. Je to v pohodě. Pěkně jsem jim to natřela a řekla jim, že pro ně nebudeš pracovat,“ oznámila mi.

„Díky, žes to zařídila. Promiň, ale budu muset jít, mám hodinu. Jo a mimochodem, zařídila jsem si, abych tady mohla dvakrát týdně tancovat,“ oznámila jsem jí.

„Tak to je super,“ řekla zvesela.

„Tak se měj, Meg,“ řekla jsem.

„Pá, Bello,“ odpověděla a obě jsme zavěsily.

„Promiň, nechtěl jsem poslouchat, ale můžu se přijít podívat, jak tancuješ?“ zeptal se vedle mě Edward.

„Myslím, že to není nejlepší nápad. Když tancuji, jsem radši sama, protože se tím docela dost uvolním a nemusím myslet na to, jestli něco nedělám špatně,“ řekla jsem mu omluvně.

„Jasně, to je dobrý, to nevadí,“ řekl a otočil se na učitele, který právě vcházel do třídy.

„Promiň,“ řekla jsem mu ještě.

Celou hodinu jsme spolu nepromluvili, ale po očku jsme po sobě pokukovali. Po hodině jsem měla zase tělocvik, a tak jsem šla do šaten u tělocvičny. V šatně za mnou přiběhla Jessica a já měla chuť jí něco říct.

„Cos dělala u stolu Cullenů?“ Byla zvědavá.

„Promiň, ale musím se převléct,“ vymluvila jsem se.

Všichni – kluci i holky jsme hráli softbal. Šlo to docela dobře.

Když skončila hodina, šla jsem k autu. Dala jsem si tam kabelku a vzala si tu sportovní tašku.

„Vážně si to nerozmyslíš?“ zeptal se mě hlas za mnou a já si dala do hlavy.

„Au,“ řekla jsem potichu.

Otočila jsem se na něj.

„Promiň, nechtěl jsem tě vylekat. Ukaž, podívám se,“ řekl Edward.

Chtěla jsem namítat:

„Ne, to…“ Ale to už mi sáhl za krk a přinutil mě, abych předklonila hlavu.

Sáhl mi do vlasů a bylo to příjemné. Pak mi hlavu zase dal do normální polohy, ale ruku mi nechal ve vlasech.

Podíval se mi do očí a řekl:

„Myslím, že to nic není.“

Ještě chvíli jsem na něj zůstala zírat a pak jsem se odtáhla. Vzala jsem si z auta tu tašku, přehodila si jí přes rameno a do ruky si vzala rádio.

„Už bych měla jít,“ řekla jsem.

„Nechceš si to rozmyslet? Jen chvíli bych se díval a pak bych odešel,“ poprosil.

„A ty umíš tancovat?“ zeptala jsem se ho.

„Umím jen takové ty základní klasické tance,“ řekl.

„Tak to si můžeš jít zatancovat se mnou, že jo?“ zeptala jsem se uličnicky.

„Bude mi potěšením,“ usmál se.

„Dobře,“ řekla jsem a vyšli jsme k tělocvičně.

Jako správný kavalír vzal rádio. Vešli jsme do tělocvičny a já si hned za dveřmi odložila tašku. Edward položil rádio.

„Chceš hudbu, nebo bez ní?“ zeptala jsem se.

„Radši s ní,“ řekl.

Sehnula jsem se a dala do rádia CDčko. Měla jsem nějaká v tašce. Nechala jsem to od začátku. Jako první byl jive.

„Smím prosit?“ zeptal se.

Dala jsem mu jednu ruku na rameno a druhou jsem umístila do té jeho. Dal mi ruku do pasu a začal se mnou tančit. Musím uznat, že tancoval skvěle. Další byla cha-cha. Ta mu šla taky dobře. Byl dobrý tanečník. Jako třetí tanec byl jen takový ploužák, a proto jsem mu dala ruce kolem krku a on mi obě dal kolem pasu. Dívali jsme se sobě do očí, což byla možná chyba, protože jsem se v těch jeho začínala topit. Začal se ke mně naklánět, ale já si uvědomila, co by následovalo, a tak jsem uhnula pohledem a šla zastavit hudbu.

„Myslím, že to už stačí. Musím uznat, že jsi skvělý tanečník,“ řekla jsem uznale.

„Díky, ale ne lepší než ty,“ řekl mi uznale zase on.

„Teď bych tě ráda vyprovodila, protože se chci převléknout a začít,“ řekla jsem mu.

„Jasně, už mizím“ řekl a šel ke dveřím.

Já tam šla za ním.

„Měj se,“ řekla jsem.

„Jo, tak zítra,“ řekl a odešel.

Já si vzala do ruky tašku a došla se převléknout do šatny. Poté jsem se vrátila do tělocvičny a začala se protahovat. Do rádia jsem si dala jiné CD a začala tancovat. Bylo to něco ve stylu filmu High School Musical. Uvolnila jsem se a přestala na všechno myslet. Po nějaké době jsem přestala a zjistila, že už jsem tu hodinu a půl. Šla jsem se tedy převléknout zpátky do šatů. Byla jsem vážně zpocená.

Vzala jsem si všechny věci, došla k autu a odjela domů. Doma jsem si trochu popovídala s rodiči, vysprchovala se a šla zase brzy spát.

Co se asi uděje v té příští kapitolce? Poradím vám, co udělat, abyste to zjistili... Prostě si přečtěte příští kapitolu! :D

2. kapitola | Shrnutí | 4. kapitola

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bella celebritou - 3. kapitola: