Reakce na Nahuelův e-mail a rande s Jacobem. Prosím o komentáře, které mi vždy zvednou náladu. Dokonce i ty záporné. Vaše MoonLove.
18.12.2010 (09:15) • MoonLove • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1271×
Jakmile jsem přijela domu, zapnula jsem počítač a otevřela si e-mail. Samozřejmě na mě už čekala zpráva od Nahuela.
Ness,
domluvil jsem se s Isabellou, že přijedu tento víkend. Moc se těším. Nahuel, x
Srdce se mi rozbušilo a cítila jsem, jak rudnu. Nahuel přijede o víkendu. Ta zpráva mě ale nenadchla tolik, jako to, že na konec napsal malé, roztomilé x. Posílá mi polibek. Polibek. Ještě několikrát jsem si zprávu přečetla a pak jsem se pustila do psaní odpovědi. Jak mám jen začít? Milý Nahueli? Drahý Nahueli? Ahoj Nahueli?
Nakonec jsem se rozhodla pro pouhé „Nahueli“. Tuto krátkou zprávičku pro něj jsem psala asi půl hodiny:
Nahueli,
jsem velmi ráda, že za námi přijedeš. Všichni se moc těší. Pozdravuj Hulien. Nessie, x
Netušila jsem, zda mám na konec napsat to x, ale nakonec jsem ho napsala. Vždyť on mi taky poslal polibek. Zasněně jsem zavřela oči a představila si, jak mě líbá. Jak vezme můj obličej do svých velkých hřejivých dlaní a přitáhne mne k sobě blíž. Jak ke mně skloní své rty a něžně se jimi otře o ty mé. Jak ucítím jeho vůni a budu mu moci polibek oplatit. Za tento moment bych byla ochotna položit vlastní život. Možná, že i život kohokoli jiného. Možná.
„Renesmé, máš tu Jacoba!“ slyšela jsem hlas své matky. Povzdechla jsem. Zapomněla jsem na to, že mě včera Jacob pozval do kina a já – omylem – kývla. Já hloupá. Seběhla jsem ze schodů a stoupla si ke dveřím, kde už stál Jacob s oddaným psím pohledem a kyticí rudých růží. Ten sentimentální úsměv mě nutil ke šklebu. Jenže tam teď stála matka, tak jsem se musela tvářit, jako, že jsem ráda, že Jacoba opět vidím.
„Ahoj Nessie, dneska jdeme do toho kina. Zamluvil jsem lístky do poslední řady uprostřed. Pak si můžeme jít ven zalovit a zaběhat, a když poprosíme Bellu, třeba u nás budeš moci spát. Jo, přinesl jsem ti květiny,“ řekl Jake a podal mi kytici. Zatvářila jsem se nadšeně, i přes to, že bych mu tu kytku nejraději omlátila o hlavu.
„Jasně, moc se těším. Mohla bych u Jakea spát, mami?“ zeptala jsem se a doufala, že mi to zakáže. Moc dobře si dovedu představit, co by na mě Jacob zkoušel. Naneštěstí byla tím nápadem nadšená. Usmála se na mě, pohladila mě po vlasech a řekla, že mohu. A ať si to prý užiji. To určitě. Jak bych mohla?
„Super. Tak jdeme, Ness. Vidím, že už jsi oblečená. Tak to je dobře. A chceš koupit popcorn, nebo kolu? Nebo oboje?“ rozpovídal se. Já se jen usmívala, přikyvovala a občas něco krátce řekla. Snažila jsem se znít znuděně, ale on si toho vůbec nevšímal. Když jsme došli do kina, myslela jsem si, že snad teď vím, co dělal za celý svůj život. Mluvil tak hodně, že jsem ani nepostřehla, kdy přestal. Když jsem si pak všimla toho vzácného ticha, došlo mi, že se ho držím za ruku. No, potěš! A to ještě ani nejsme v kině. Tedy, teď už ano.
„Máme zamluvené lístky na Fanaticky zamilován,“ řekl Jacob. Chvíli s paní za „okýnkem“ něco vyřizoval a poté mu dala lístky a mi odešli do kinosálu. Nevěděla jsem, na jaký film jdeme, opravu ne. Když ale řekl té paní název, naskočila mi husí kůže. Proč vybral zrovna takovouhle romantiku? Ten film jsem už viděla a je vážně přeslazený. Br!
„Hezká místa, ne?“ řekl Jacob a pohladil mě po ruce. Pak vytáhl popcorn a dvě koly, sedl si vedle mě a chytil mě za ruku. Bože, zachraň mě, dokud to jde! Tohle nebude romantika, ale horor.
Jakmile začal film, Jacob mě pustil, ale – bohužel – se ke mně přisunul blíže a řekl mi, ať si hlavu položím na jeho rameno. Udělala jsem, co řekl s přáním, ať se nepokouší navázat jiný tělesný kontakt. Pro jistotu jsem to přání nevyslovila nahlas. Chyba!
Zhruba v půlce filmu, kde se hlavní hrdinové začali vášnivě líbat, mi Jacob opět stiskl ruku a druhou mě pohladil po vlasech. Pak mne chytnul pod bradou a nakláněl se ke mně – pomalu, ale jistě. Začala jsem tiše panikařit. Pokud se nenechám políbit, budou naši naštvaní a já šťastná. Pokud se nechám, rodiče budou šťastní, ale já budu nešťastná, jelikož si Jacob jistě vyvodí mylné závěry a bude za mnou lézt o to víc, až tu bude Nahuel. Jenže co jsem měla dělat, když byl tak vysoký a silný a jeho rty se téměř dotýkaly těch mých? Neochotně jsem pootevřela pusu – na to zjevně čekal. Políbil mě. Kupodivu měl teplé a silné rty, líbal dobře. Ale i přes tohle všechno jsem nedokázala přestat myslet na Nahuela – navíc jsem k Jacobovi cítila jistý tělesný odpor. Jakmile skončil, uchopil mou ruku a začal si s ní pohrávat. Když už tohle děsné peklo skončí? Doufám, že každou chvílí. A mé přání bylo vyslyšeno. Film skončil děsně romanticky a šťastně. Hrůza! Jak já nenáviděla Happy Endy. No jo, to se pozná zastánce Sad Endů. Budu na to muset Jacoba upozornit. Pro příště, jelikož jsem si byla jistá, že on si to domluví s matkou a to příště rozhodně bude. Klid, Ness, klid. Jen dýchej.
„Tak co, Nessie? Jak se ti líbil film? Mně se líbil… Moc! Hlavně ten prostředek,“ řekl Jacob a přitáhl mne k sobě. Pomoc. Snad mě nechce líbat?!
„J–jo. Celkem ušel,“ vyžbleptla jsem a v tom mě něco napadlo.
„Jake? Hrozně ráda bych si dala česnekovou pizzu. Nekoupil bys mi jí támhle?“ zeptala jsem se a zamrkala na něj svýma očima. Snad to zabere a nebude mě chtít líbat, když mi z úst bude cítit česnek.
„To je super nápad. Miluju česnekovou pizzu. Koupím si ji taky!“ zasmál se Jacob a běžel do obchůdku, kde pečlivě objednával. To je snad zlý sen.
No nic, budu tu pizzu muset jíst velmi dlouho, minimálně tak dlouho, jak to trvá k nám domů.
„Tady to je,“ podal mi Jake pizzu a zakousl se do té své. Nešťastně jsem si povzdechla, čehož si Jacob ani nevšiml – on jen spokojeně ohryzával svou pizzu. Tak jsem se do ní pustila taky. K čemu bylo tohle divadlo? Nenávidím česnek…!
Tak komentujte, prosím. Líbilo? Nebo ne?
MoonLove
Autor: MoonLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Armastus - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!