Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ante portam inferam - kapitola 9. - Útěk

17.11.2009 (18:45) • Loara • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1665×

Útěk

„…Jak jste se políbili budoucnost se mi vyjasnila, ale pořád ne ostře. To znamená jediné, Jakobe Black se do toho míní míchat a to nám vše jen zkomplikuje“…

Pohled Edwarda

Měl jsem zvláštní pocit. Všechno vycházelo. Bylo to fantastické, ale už jen proto jsem věděl, že se stane něco,  co tohle všechno změní.

Tři hodiny ráno. Hrál jsem zrovna na klavír, když mi zazvonil telefon.

„Alice, co se děje?“

„Edwarde měla jsem vizi do Forks za týden přijede Felix s Jane a budou chtít odvézt Bellu za Arem.“

To né. Hlavou mi začali lítat nápady, ale ten co zvítězil byl odvést Bells na nějako bezpečné místo hned teď.

„Tak to ať tě ani nenapadne. Nevyjde to. Když ji uneseš a ona pak zjistí, že si upír, tak budoucnost moc růžově nevypadá. Máš týden čas opatrně ji řekni, že jsi upír a pak ji odvez.

My jsme v bezpečí. Přesuneme se, co nejdál, aby nás ani  Demetri nevystopoval.“

„Máš pravdu udělám to, řeknu jí pravdu a to celou.“

Položil jsem to.

Pohled Belly

Edward se celý týden choval nějak divně. Nevím, ale pořád to potvrzovalo mojí bláznivou teorii, na kterou jsem se už zakázala myslet, ale marně. A když mě v pátek požádal, jestli bych se s ním nešla projít do lesa souhlasila jsem.

Sedla jsme si na malý palouček.

„Bello, musím ti něco říct, asi tomu nebudeš chtít věřit, ale jsem …“

„Upír“

„Jak to ,ale…“

„Napadlo mě to v tom kině a navíc jsem kdysi dělala referát o tom “Jak by vypadal upír ve 21. století“ a nějak to prostě zaklaplo. A chci ti říct, že mi na tom nezáleží.“

Nevěděl co říct.

„Dobře“

„Okej“

Nastalo trapné ticho.

„Bello to ale není všechno.“

„Co mě může teď ještě překvapit?“

„Bells já piju jen zvířecí krev, moje rodina jsou taky upíři a taky nepijí lidskou, ale všichni takový nejsou. Jsme nesmrtelní, nestárneme a je jenom jeden způsob, jak nás porazit, ale ublížit nám jde. Někteří z nás mají dary. Alice vidí budoucnost. Jasper dokáže cítit emoce a měnit je a já čtu myšlenky všem až na tebe. Jsou, ale i upíři, kteří svůj dar zneužívají. Začnu od začátku. Ve světě upírů taky panují zákony, důležité je nás neprozradit. Centrem  je Voltera město v Itálii. Hlava toho všeho je Aro se svými bratry, ale hlavně on.

Byl to přítel mého otce Carlisle, ale když viděl, kolik darů se sešlo v naší rodině tak z nás začal mít zbytečné obavy. A proto mi dal nabídku buď se k nim připojím nebo ublíží mojí rodině.

Nemohl jsem to dopustit a i přes přemlouvání jsem přijal. Žil jsem tam pár let a pak k nám osud zavlekl jednu ženu. Byla to tvoje matka.“

Byla jsem ztuhlá, ale věděla jedno ať udělal Edward cokoliv, miluji ho a to se už nikdy nezmění.

„Aro při dotyku vidí minulost a přítomnost vzpomínek a myšlenek. Vlastně to samo jako já, ale já se ti nemůžu hrabat v hlavě do minulosti, když na to nemyslíš. Navíc to on dokáže jen při doteku. A tak se to stalo. Dotkl se tvojí matky a vypil ji. Z jejich vzpomínek jsi mu nádherně voněla. Zavolal jsem dalšího člena sví gardy. Ten uměl vyzobrazit myšlenku, na kterou v tu chvíli člověk myslel.

Nemohl jsem ti číst myšlenky, Aro taky ne. Demetri by tě nedokázal najít. Za pár dní nás navštívil rodinný přítel. Aro mu to ukázal a on zjistil, že jsi psychický štít. V tu chvíli tě chtěl mít v gardě poslal mě a Felixa, abychom tě přivedli. Ale poprvé, co jsem tě viděl jsem věděl, že nedovolím, aby ti někdo ublížil.

Ale teď jsi v nebezpečí chci tě odvést pryč odsud. A zachránit tě.“

Všechno na mě dopadlo, ale já mu věřila. Byla jsem rozhodnutá.

„Kdy teda pojedeme“

Chvíli se na mě díval.

„Běž si sbalit a o Charlieho neměj strach pošli ho na nějaký čas do La Push. Tam se mu nic nestane. Pak dojeď k mému domu pojedeme.“

Pohled Edwarda

Překvapilo mě to. Vždycky mě její reakce překvapí.

Už jsem ale čekal v autě sbalený a vyhlížel Bellu, měla ale 20 minut zpoždění. Snažil sjem se uklidnit, že ještě balí, ale moje nervozita vyhrála a já nastartoval a vyjel k ní domů.

Dorazil jsem a uviděl, jak ji Black brání, aby vyšla z domu.

Odstrčil jsem ho.

Zavrčel na mě.

„Přestaň Jaku všechno jsem ti vysvětlila. Musím odjet a ty chraň Charlieho.“

„Dokážu tě ochránit stejně dobře jako on“

„Jsi natvrdlý Blacku? Dojede jich víc a vám vypráší kožichy.“

Bylo mi jasné, že Bells už dávno ví, že je Jacob vlkodlak.

„Svěříš ty pijavice.“

V tu chvíli jsem našel v jeho hlavě to, co jsem nechtěl. Miloval ji. Ale otisk to nebyl.

Musel jsem to udělat.

„Jakobe ona tě nemiluje.“

Belle to najednou docvaklo.

„Jakobe beru tě jako kamaráda nemiluju tě.“

Nezabíralo to. Black začal se sliby.

Tentokrát mě ale reakce Belly zaskočila.

„Jakobe Blacku nech mě jít. Nemiluju tě a ani nebudu. Nechápu jak sis to mohl myslet.“

Dál na něj ječela věci, co by jinak neřekla, ale ono to zabralo stuhl a vypadal, že se chystá proměnit. Popadl jsem Bellu i s její taškou.

Nasedl do auta a jel na letiště. Rychle jsem objednal letenky směr Austrálie a nastoupil i s Bellou na první let, co letěl…

-----------------------------------------------------------------------------------

Je to trochu delší, ale doufám, že se vám to líbilo, opět počkám na komentáře a přidám další díl. Ten čekejte nejdřív v pondělí.

 10.kapitola

Autor: Loara (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ante portam inferam - kapitola 9. - Útěk: