Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Andie Black (9. kapitola)

09.11.2010 (14:30) • Moshisha • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3291×

„To je ona, co?“ řekla jedna z nich.

„Jo, Karen říkala, že se s ní David rozešel, protože je frigidní,“ odpověděla jí a obě se zasmály.

Takže proto na mě všichni dneska zírají. David nemohl unést, že jsem se s ním rozešla, a rozhlásil o mně po škole, že jsem frigidní. A všichni mu na to skočili. Byla jsem vážně naštvaná. Za celý den jsem ho ale nepotkala, což bylo možná štěstí, protože jinak bych se asi neudržela.

Ve čtvrtek ráno jsem ho potkala na chodbě. Tak teď už mi teda neunikne.

„Davide?“

„Co je?“ řekl otráveně.

„Můžeš mi vysvětlit, proč o mně rozhlašuješ, že jsem frigidní?“ zeptala jsem se naštvaně.

„A nejsi?“

„Ne. Nemůžu za to, že nedokážeš ustát, že se s tebou někdo rozešel,“ vmetla jsem mu do tváře.

„Ty jsi mi ukradená,“ odpověděl a otočil se k odchodu. Pozdravil jednu holku a dal jí pusu. Hm, ten teda neztrácí čas.

Večer jsem si doma sbalila pár věcí a těšila jsem se na víkend s Alexem. Nikdo mi to nezakázal, takže jsem plánovala, že do La Push pojedu hned po škole, a věci jsem si vzala rovnou s sebou. Táta mě pak odvedl do garáže a strčil mi do ruky klíč.

„Co to má znamenat?“ vyhrkla jsem užasle.

„To je dárek od nás. Abys mohla jezdit do La Push,“ vysvětlil mi táta. Schválně neřekl, že je to proto, abych mohla jezdit za Alexem, protože se s tím ještě úplně nesrovnal. Ale už takhle to od něj byl veliký ústupek. Skočila jsem mu kolem krku.

„Děkuju!“ Zmáčkla jsem klíček a zahoukalo auto v třetí řadě vepředu. Byla to nejnovější verze Astona Martina Vanquishe.

Když jsem se s Davidem potkala v pátek na hodině, ignorovala jsem ho. Lidi se na mě dívali skrz prsty, ale mně to bylo jedno. Mám svýho Alexe. Moje první kamarádka Sheila se na mě usmála a přisedla si ke mně. Nezáleželo jí na tom, co si mysleli ostatní. Uvědomila jsem si, že je to skvělá holka a celý den ve škole jsme strávily spolu.

Po obědě jsem šla ke svému autu, když jsem Alexe uviděla. Roztáhla jsem úsměv a běžela k němu. Rozpřáhl paže od sebe a já jsem mu vběhla do náručí. Zatočil se se mnou ve vzduchu a položil mě na zem. Políbil mě na tvář, otevřel mi dveře od auta a odvezl mě do La Push. Zaparkoval před jejich domem, odnesl mi tašku do domu a hned se vrátil.

„Tak co chceš dělat?“

„To je jedno, když jsem s tebou. Můžeme se jít projít do lesa,“ navrhla jsem, Alex mě chytil za ruku a vyrazil k lesu.

„Jsem tak rád, že jsi tady. Těch pár dní bez tebe mi připadalo jako věčnost,“ řekl mi.

„Taky se mi stýskalo,“ usmála jsem se na něj. Starosti ze školy jsem hodila za hlavu.

Nepotřebovali jsme mluvit; užívali jsme si jen přítomnost toho druhého. Slyšela jsem téct vodu a za chvíli jsme se ocitli vedle malého lesního potůčku. Šli jsme podél něj až k místu, kde se přímo uprostřed lesa nalézaly dva obrovské, několik metrů velké balvany. Klidem tohoto místa mi to trochu připomnělo Mount Rainier.

„No páni. Jaktože jsme tady ještě nikdy nebyli?“ zeptala jsem se.

„Schovával jsem si tohle místo pro speciální případy,“ zašeptal tajemně. Srdce mi zase zrychlilo. Pustila jsem jeho ruku, aby mi srdce nevybuchlo, a šla jsem obhlédnout tohle místečko. Líbilo se mi tady. Pozoroval mě, jak si to tady prohlížím. Dotkla jsem se jedné ze skal, abych se ujistila, že je tohle místo vážně skutečné. Došel ke mně. Srdce bušilo na poplach a stáhl se mi žaludek.

Opatrně mě přitiskl zády ke skále a přistoupil ke mně. Moje tělo bylo na pokraji zhroucení. Chytil mě za pas a začal se ke mně sklánět. Dívala jsem se mu do očí než je zavřel a dotkl se mých rtů. Tělem mi proběhlo příjemné mrazení. Něžně si hrál s mými rty. Natáhla jsem ruce kolem jeho krku a hrála jsem s jeho rty tu nejsladší hru. Pootevřel rty a já mu svým jazykem vnikla do úst. Našla jsem ten jeho a laškovala jsem s ním. Přitáhla jsem se k němu, takže jsem se dotkla jeho horkého těla. Pohladil mě po vlasech a ruku mi položil na krk. Nadzvedl trochu moji hlavu, aby ke mně mohl. Tělem mi projíždělo vzrušení. Nevydržela jsem to a zajela jsem mu rukou pod tričko. Na vteřinu se ode mě odlepil, přetáhl si tričko přes hlavu a rychle se vrátil k mým rtům.

Jeho holé tělo mě ještě více rozpalovalo. Naše hra nabrala obrátky a polibky se staly vášnivějšími. Srdce už mi běželo na maximum. Jeho ruce mi vzadu vyhrnovaly tričko, ale nechtěly ho svléknout, jenom se chtěly dotýkat mé kůže. Jen nerada jsem se od něj odtrhla, protože jsem se potřebovala nadechnout. Nepouštěla jsem se ho, jen jsem přerývaně dýchala a on taky.

„Andie,“ vzdychl toužebně a opřel svoje čelo o mé.

„Doufám, že máš základy první pomoci, protože moje tělo tohle nevydrží,“ zašeptala jsem udýchaně.

Neodpověděl, zaklonil moje tělo dozadu a líbal můj obnažený krk a dekolt. Slast mi prostoupila celým tělem až do morku kostí. Moje srdce byl ten nejhlasitější zvuk v celém okolí. Nevěděla jsem si rady s takovými návaly emocí, bála jsem se, že se rozpadnu na milion malých kousků.

Pohladila jsem ho po vlasech a on nás opět narovnal. Ruka mi sjela k jeho krku. Zasténal touhou. Přitiskl své rty k těm mým a líbal mě naléhavěji. Snadno jsem se podřídila jeho tempu a nechala jsem ho, ať mě líbá podle svého. Líbilo se mi to. Rukama jsem zkoumala každou část jeho odhaleného těla, objela jsem jeho široká ramena a skončila jsem u pevného břicha. Moje tělo se zmítalo vášní.

Zdaleka se ozvalo vytí.

Alex mě okamžitě pustil, i když jsem viděla, kolik mu to dalo práce. Sevřel mou hlavu do svých dlaní a s vážným výrazem řekl: „Utíkej k nám a nikde se nezastavuj!“ Políbil mě na čelo a zmizel v houští. Ozvalo se hlasité křupnutí a poté dusot čtyř nohou.

Byla jsem zmatená. V mém těle doznívaly zbytky touhy. Skončilo to tak rychle. Ještě chvíli jsem tam jen tak stála a popadala dech. Pak jsem sebrala Alexovo tričko, které leželo na zemi, a vydala jsem se směrem k La Push. To se po chvíli ukázalo jako problém, protože jsem vůbec nevnímala, kudy jsme se sem dostali. Věděla jsem jen, že jsme šli podél toho potůčku. Zkoušela jsem si vzpomenout, ale jediné, no co jsem se předtím soustředila, byl Alex. Kruci. A to ještě ani nevím, co se stalo.

Bloudila jsem po okolí, ale měla jsem dojem, že se dostávám jen hlouběji do lesa. Tak tohle tedy Alex nedomyslel. Vzpomínka na Alexe mi vyvolala přijemné mrazení. Ty jeho polibky, jeho tělo... Nedávala jsem pozor na cestu a zakopla jsem. Rozrazila jsem si ruku o kamen a zůstala jsem sedět na zemi. Nechala jsem krev téct, dokud se nesrazila. Pak jsem unaveně vstala a dál jsem bloudila.

Začalo se stmívat. Jaktože nejsem schopná najít cestu? Mám přece stejně ostré smysly jako táta nebo Alex. Zkusila jsem použít sluch, ale neslyšela jsem nic, podle čeho bych se dokázala zorientovat. Fajn, tak čich. Žádné známé pachy. Ajaj.

Po další půl hodině hledání cesty jsem přece jen něco uslyšela. Rychlý běh. Po čtyřech. O chvíli později přede mnou stál hnědý vlk. Podle výšky to musí být jedině Tab. Šteknul.

„Ahoj, Tabe.“

Dalších pár stěknutí.

„Jsem v pořádku, jestli se na to ptáš. A jestli ne, tak jsem se jaksi ztratila,“ tápala jsem po otázkách. „Co se stalo?“

Zafuněl a lehl si.

„Co se děje?“ nechápala jsem. Zvedl se, přišel ke mně a lehl si mi k nohám. Hlavou ukazoval na svůj hřbet.

„Bolí tě něco?“ zeptala jsem se.

Zavrtěl hlavou a žďouchnul mě čumákem do nohou.

„Mám na tebe vylézt?“ zkoušela jsem to dál. Vyštěknul. Vyškrábala jsem se na jeho záda, chytila jsem se ho kolem krku a Tab se pomalu zvednul. Poklusem běžel do La Push. Když se nalevo od nás objevila silnice, zpomalil a zastavil. Slezla jsem a Tab odběhl do lesa. Za chvilku se vrátil v lidské podobě.

„Teda, Andie!“

„Co se stalo?“ zeptala jsem se.

„Tys nám dala. Nemohl jsem tě najít. Alex byl na prášky,“ vysvětloval.

„Kde je?“

„Byl tady upír. Nomád, pravděpodobně. Vyhnali jsme ho. Kluci ho sledují, ale už jsou dost daleko. Alex mě poslal, abych tě zkontroloval. Přijdu ke Clearwaterovým a ty nikde. Málem to se mnou švihlo. Proměnil jsem se zpátky, a když si Alex přečetl, že nejsi u nich, dostal strašnej strach. Všichni jsme si pamatovali, jak byl šílenej, když ses ztratila předtím. Tohle bylo stejný, možná ještě horší,“ popisoval mi, co se stalo.

„Mrzí mě to, ale ztratila jsem se,“ odpověděla jsem.

„To jsi prostě celá ty. Pojď, odvedu tě k Alexovi domů.“

Došli jsme až tam, Tab šel se mnou dovnitř. Seth se hned ptal, co se stalo, tak mu to Tab vysvětlil. Nicole byla s Lindsey v pokoji nahoře. Šla jsem za nimi. Nicole právě četla Lindsey pohádku. Posadila jsem se vedle postele a poslouchala jsem.

Když Nicole přestala s vyprávěním a Lindsey usnula, zeptala se mě Nicole, jestli chci něco k jídlu. Poděkovala jsem jí a odmítla jsem. Šla jsem si lehnout k Alexovi do pokoje. Místo do svého pyžama jsem si oblékla Alexovo tričko, které jsem si donesla z lesa. Bylo mi skoro po kolena, ale hlavně vonělo po něm. Po jeho příjemné mužské, dřevité vůni.

Všimla jsem si, že má na stole položenou fotku. Přišla jsem blíže a prohlédla jsem si ji: byla jsem na ní já a Lindsey, jen naše obličeje vedle sebe, jak spíme. Pod ní byla ještě jedna fotka, které jsem si předtím nevšimla. Byla stará, já a Alex na pláži z dob, kdy ještě nebyl vlkodlakem. Usmála jsem se.

Zalezla jsem si pod peřinu, ale nemohla jsem usnout. Zvykla jsem si usínat v Alexově teplém náručí a teď mi tu chyběl. Zapředla jsem jen do lehkého spánku, přesto jsem měla noční můry. Bez Alexe to prostě nešlo. Z mělkého spánku mě vyrušil pohyb. Otevřela jsem oči. Alex se vrátil.

„Promiň, jestli jsem tě vzbudil,“ omlouval se, zatímco si lehal vedle mě.

„Stejně jsem bez tebe nemohla spát. Rozmazlil jsi mě, už bez tebe neusnu,“ odpověděla jsem mu.

Zasmál se a konečně mě sevřel v náručí. Zavrněla jsem. To ho navedlo k tomu, aby se na mě lehce překulil a díval se mi do očí. Zírala jsem přes tmu na něj a srdce už zase zařadilo rychlost ala Alexova přítomnost. Sklonil se ke mně a políbil mě na rty. Okamžitě jsem byla vzhůru a polibky jsem mu vracela. Takhle v posteli to bylo pohodlnější, i když se opíral o loket, aby na mně vyloženě neležel. Klidně by mohl, nebyla jsem až tak křehká, a navíc naše těla tak blízko u sebe...

Hladila jsem ho po zádech a občas jsem ho jemně škrábla. Ve tmě toho pokoje vypadalo jeho nahé tělo jako umělecký výtvor. Teprve teď jsem si všimla, že má na sobě jenom boxerky. Přetočila jsem nás, aby se nemusel opírat. Ležel na zádech a já mu seděla na břiše. Hodila jsem svoje dlouhé vlasy na stranu a sklonil jsem se k němu. Lehce jsem se svými rty otřela o ty jeho. Zavzdychal, chtěl si moje rty vzít, ale já uhnula. Opět jsem se k němu sklonila, aby si myslel, že už ho políbím, ale těsně před jeho rty jsem uhnula a líbala jsem jeho krk. Nevrněl, spíše předl. Nebo se třásl? Rukama přejížděl po mých bocích a vyhrnoval mi moje tričko. Opustila jsem jeho krk a konečně jsem ho políbila na rty. Jedním rychlým pohybem nás převrátil tak, že jsem opět ležela pod ním. Už se neopíral, zalehl mě celou svojí váhou a nepřestával mě líbat. Hladil mě po těle, pak polibky zpomalil a odtrhl se ode mě. Zase jsem nemohla popadnout dech. Slezl ze mě a lehl si na bok vedle mě. Prsty mi jezdil po tváři a usmíval se na mě.

„Ach, Alexi, tohle asi nevydržím.“

Něžně a jemně mě políbil na rty, ale jen tak, aby mě umlčel a uklidnil.

„Miluju tě,“ zašeptal. On mi řekl, že mě miluje! Zvedla jsem hlavu a odpověděla jsem mu polibkem. Nejkrásnější den mého života. Přivinul mě k sobě a brzy jsem usnula.

Nechápala jsem, jak to, že se dokázal tolik ovládat. Já bych nikdy nedokázala přestat. Moje touha po něm úplně odpojovala mozek od zbytku těla. Chtěla jsem ho, strašně moc jsem ho chtěla. Ještě jsem se nenaučila svoji neutuchávající touhu vstřebávat.

Ráno mě probudil polibkem, který mě okamžitě nutil chtít další. Rychle se odtrhnul dříve, než jsem se stihla roztoužit.

„Dobré ráno,“ usmál se na mě svým nejkrásnějším úsměvem.

„Dobré,“ opětovala jsem jeho přání a vtiskla jsem mu polibek.

Vyskočila jsem z postele.

„Co se ti stalo? Tys sama vylezla z postele?“ zeptal se pobaveně a vylezl za mnou.

„Taky se divim,“ ušklíbla jsem se.

„Mimochodem, to moje tričko ti vážně sluší,“ pochválil mě a já udělala piruetku, aby si mě mohl prohlédnout ze všech stran. Než se mi stihla zamotat hlava, byl u mě. Pohladil mě po vlasech a sjel až k mému kříži. Přitiskla jsem se k jeho horkému tělu a usmála jsem se na něj.

„Pomůžeš mi s převlékáním?“ zeptala jsem se ho drze a vyhrnovala jsem si tričko. Zasmál se, pohladil mě po holých bocích, ale stáhnul tričko zpátky dolů.

„Nech toho nebo se neudržím,“ zašeptal hrozivě, vzal si svoje oblečení a vyšel z pokoje.

„To právě chci,“ zavolala jsem za ním a slyšela jsem jeho tichý smích. Rychle jsem se oblékla a spěchala jsem za ním. Byl u Lindsey v pokoji. Vešla jsem za nimi. Zrovna ji lehce bouchal polštářem, zatímco ona ho mlátila svoji silou, což ale Alex nemohl vůbec cítit. Jeden polštář přistál na mně.

„Ty jedna malá mrško,“ zasmála jsem se, přišla jsem k nim a nechala jsem se od Lindsey mlátit polštářem. Pak jsem jí polštář sebrala a začala jsem ji lechtat. Smála se jak pominutá a prosila, abych přestala. Alex toho využil, svalil mě na postel vedle Lindsey a lechtal nás obě. Musela jsem se smát stejně jako Lindsey. Pak přestal, lehl si mezi nás a usmíval se. Lindsey na něj vylezla a snažila se ho taky zlechtat.

„Andie, pomoz mi!“ volala Lindsey.

Sevřela jsem Alexovy ruce nad jeho hlavou. Nechal se; kdyby chtěl, neměla bych proti němu vůbec šanci. Lindsey se ho snažila lechtat, ale na Alexe to nefungovalo. Pustila jsem jeho ruce, on ji chytil do náruče a zvedal ji do vzduchu. Líbilo se jí to.

„Co to tu vyvádíte?“ vběhli do pokoje Seth a Nicole. Viděli nás, jak blbneme na posteli, podívali se na sebe, každý vzali jeden polštář a vrhli se na nás. Stala se z toho velká rodinná polštářová válka.

Nicole a Seth se smíchem odešli z pokoje a šli připravit snídani. My tři jsme uklidili pokoj a pak jsme sešli za nimi. Při snídani Alex navrhl, že se spolu dneska o Lindsey postaráme, aby si od nás mohli Seth a Nicole odpočinout. Souhlasili.

Napadlo mě, že bychom ji mohli vzít na koňskou farmu, která byla několik kilometrů odsud. Nechali jsme to pro ni jako překvapení a odjeli jsme mým autem rovnou tam. Lindsey byla nadšená. Hned se do koňů zamilovala a svoji projížďku si hrozně užívala. Já na koni taky seděla poprvé a jet přírodou na zádech takového krásného zvířete se mi moc líbilo. Alex jel na svém koni vedle nás a pak nás vyfotil. Když jsme se vrátili na farmu, Lindsey pobíhala okolo a hladila každého koně, kterého viděla. Měla jsem o ni trochu strach, ale Alex ji bedlivě hlídal.

Odpoledne jsme si projížďku odpracovali tím, že jsme vyčistili koňské boxy. Lindsey se s koňmi vůbec nedokázala rozloučit. Museli jsme jí slíbit, že sem zase někdy zajedeme. Hned, co si sedla do auta, usnula. Moje oči se po chvíli také začaly zavírat, takže jsme se s Alexem vystřídali u řízení. Celodenní hlídání hyperaktivní Lindsey mě vážně vyřídilo. Probudila jsem se, když jsme přijeli do La Push, ale sotva jsem držela oči otevřené. Alex vzal Lindsey do náručí a odnesl ji dovnitř.

„Co se jí stalo?“ zeptala se zděšeně Nicole, když kolem ní Alex prošel.

„Nic jí není, jen spí,“ odpověděla jsem jí.

„Aha,“ oddechla si. „Kde jste byli?“

„Kousek odsud, na koňské farmě. Lindsey se to moc líbilo,“ usmála jsem se a zívla jsem.

„Ty vypadáš, že taky za chvilku usneš,“ řekla starostlivě Nicole.

Alex se vrátil k nám dolů a promluvil směrem k Nicole: „Taky ji odnesu do postele nebo usne tady.“

„Dojdu tam sama,“ hádala jsem se.

„No dobře,“ souhlasil, ale ruce měl připravené ihned mě zachytit, kdybych se hroutila.

„Jaktože jsem pořád tak unavená?“ zeptala jsem se zmateně.

„Lindsey je ďábel, ta zvládne každýho,“ zasmál se.

„Tebe ne,“ protestovala jsem, když jsem si lehla do postele.

„Už jsem si zvyknul,“ odpověděl a přikryl mě. „Krásně se vyspi.“

„A pusu nedostanu?“ Místo odpovědi mě políbil na čelo. Usnula jsem.

Probudila jsem se až ráno. Nebyla jsem v Alexově náručí. Zakňučela jsem. Otevřela jsem oči. Alex seděl na židli vedle postele a pozoroval mě.

„Tys vůbec nespal?“ zeptala jsem se a natáhla jsem se po jeho ruce.

„Chvíli jo, pak jsem se byl projít a nechtěl jsem jít k tobě, abych tě nevzbudil.“

„Příště mě radši vzbuď, než abych spala bez tebe,“ zamumlala jsem a políbila jsem ho na ruku.

Usmál se. „Proč se pořád usmíváš nad vším, co řeknu?“ zeptala jsem se.

„Protože se vždycky tváříš, jako by to byla tragédie, když se mnou nejsi. Dělá mi to dobře.“

„Tak to ale je,“ souhlasila jsem a vylezla jsem z postele, abych si mu sedla na klín. Objala jsem ho kolem krku a políbila ho. Přitáhl si mě blíž k sobě a stále mě líbal. Mohla bych takhle strávit celý den.

Odpoledne jsme spolu vyrazili zase do lesa. Chtěla jsem jít na místo, kde jsme byli v pátek. Na místo, kde mě poprvé políbil. Vrhla jsem se na něj sotva jsme tam došli. Nebránil se, ochotně mi oplácel všechny moje roztoužené polibky. Zase mě zajala touha. Po pár polibcích si sundal tričko. Kreslila jsem mu obrázky po zádech a on to taky nevydržel. Vyhrnul mi tričko a přetáhl mi ho přes hlavu. Líbal mě tak dychtivě, že jsem nedokázala myslet na nic jiného než na to, že ho chci. Teď hned. Tiskl mě k sobě, aby mi nebyla zima. Ruka mi sjela k lemu jeho kalhot. Líbala jsem ho, zatímco jsem zápasila s jeho páskem. Roztřásl se, ale nepřestal mě líbat. Sotva jsem povolila knoflík od kalhot, chytil moje ruce do ocelových sevření. Hrozně moc se třásl, dotkla jsem se ho a v tu chvíli jsem ležela na zemi o pár metrů dál, než jsem stála. Bolela mě hlava.

Předchozí kapitola

Následující kapitola

Autor: Moshisha (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Andie Black (9. kapitola):