Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Andělé - 11. část - Konec

1.Lareth-New moonn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Andělé - 11. část - Konecposlední díl Andělů... po... ehm... velice dlouhé době - moc se za to omlouvám... pochybuji že si na tohle ještě někdo vzpomene =/... mno... můžu si za to sama... kdyžtak songy které tu jsou si pustte... poslouchala jsem je během psaní... pokud si tohle někdo přečte budu ráda za coment... díky...kdyby někdo věděl o jakou povídku jde ale nemohl si vzpomenout o čem je zde je odkaz : http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/andele-1-cast/

09.12.2009 (20:30) • • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1879×

Paramore - For a Pessimist, I'm Pretty Optimistic

Andělé - 11. část - Konec

Nevěděl jak dlouho už utíká, ale nemohl se zastavit. Nesměl. Když se dozvěděl, co jeho lásku čeká, nemohl zůstat sedět se založenýma rukama. Slyšel jak za ním utíkají čtyři páry dalších nohou. Bylo mu jedno o koho se jedná. Soustředil se pouze na vizi, kterou zahlédl v Aliciných myšlenkách. Nesmí dopustit, aby se to stalo, aby přišel pozdě.

 

********flashback*******

 

Edward:

Seděl jsem na křesle v potemnělém pokoji a v krbu jsem sledoval plápolající rudé plameny, když v tom najednou zazvonil zvonek domovních dveří. Věděl jsem, že to nejsou oni. Bylo mi jedno o koho se jedná, pokud to nebyla Bella. Ucítil jsem dva upíry. Poslouchal jsem jejich myšlenky. Muž a žena. Nejspíš tvořili pár. „Stejně jako já s Bells" napadlo mne. Náhle mě zarazila myšlenka té neznámé upírky. Viděl jsem sám sebe jak scházím ze schodů, abych se podíval o koho se jedná.

„Zvědavost" pomyslela si. Já ji dám zvědavost. Nikam nepůjdu. Usedl jsem zpět do křesla a dumal nade mnou a Bells... co se změnilo jeho příchodem? Vždyť podle toho co nám řekla by ho měla nenávidět, ale opak byl pravdou. Mohl si přece zařídit, aby jím byla zase posedlá. Nejspíš se mu to povedlo. Netrpělivě jsem koutkem oka hypnotizoval dřevěné hodiny, které vyseli nade dveřmi.

Ta malá upírka měla pravdu. Nevydržel jsem jen tak sedět v křesle, byl jsem zvědav co jsou zač. Když jsem došel do obýváku byly tam pouze tři osoby. Žena chyběla. „Ahoj Edwarde, já jsem Alice a támhleten blonďák je Jasper" spustila na mne. Leknutím jsem nadskočil, když stála za mnou.

 

Alice:

„Jsem prostě dobrá" pomyslela jsem si. Edward se na mne podíval opovrhovačným výrazem ve tváři. Asi slyšel co jsem si myslela... Sakra... Pouze jsem se na něj uculila. Talent se přece pozná. „S tou semochválou bych to raději nepřeháněl být tebou" usadil mne Edward. Zamřačila jsem se.

Esme nás pozvala dál. Posadily jsme se na sedačky a dlouho si povídaly. Edward stále hypnotizoval hodiny. Jako by na někoho čekal. S Carlislem jsme si povídali o naší moci a o mé vizi jak budeme patřit do této rodiny. „Zajímavé" mumlal pro sebe co chvíli. Edward mi, ale stále nevěřil, ukázala jsem mu tedy svou vizi. V očích mu zablesklo. Po chvíli se do rozhovoru přidal i Jasper. Byla jsem ráda, nikdy nebyl moc upovídaný.

**********

 

Alice se zarazila a její oči zalil strach. Měla vizi o dívce, kterou nikdy neviděla. To se nestávalo často. Ale nějak tušila, že do téhle rodiny také patří. Edward vizi, díky své schopnosti, viděl též.

 

Oba viděli Bellu a Davida na, pro Edwarda, známém místě. Na jejich louce. David Bellu mučil a trhal na malé kousky a obklopovala je bílá záře. Edward ten pohled nevydržel a plný směsí pocitů, bolesti a nenávisti, se rozběhl za nimi.

 

*******end of flashback*****

 

Nezastavoval se, stále však zrychloval. Musel Bells zachránit. Nesměl ji ztratit.

Záře všech několik osob oslepila. Cítili přítomnost toho druhého, ale neviděli se. Edward cítil Bellu, byl na místě.

Na zem se sneslo několik postav, od kterých se záře odrážela. Bella již měla tu čest některé z nich poznat. Andělé. Samotné slovo nedokázalo popsat jejich vyjímečnost.

 

Bella:

Adiemus - Hymn

Neviděla jsem nic. Pouze cítila přítomnost Edwarda a Davida. Jak já oba milovala... Ne! David byl jen posedlost. Nedokážu to rozlišit. To je to nejhorší. Slyšela jsem jejich tiché a hrubé vrčení. Byli tu i dva další upíři. Nejspíš dorazily s Edwardem. Dokonce i Esme a Carlisle.

Andělé se kamsi zahleděli a oba "hlasy" utichly. Bála jsem se co bude dál. Strach mě svíral ze všech možných stran. Najednou, jako bych se na vše dívala z jiné perspektivy. Viděla jsem všechny, byla jsem mimo tu oslepující zář. Jeden z andělů mírně zvedl před sebe svou, naprosto průsvitnou, paži a dva pro mě velmi známí upíři začali samovolně hořet, až z nich zbyl pouhý popel. Chtěla jsem křičet bolestí, kterou mi způsobily, ale nemohla jsem. Chvíli po nich se k zemi sesuli i Edward s Davidem v příšerných bolestech. Cítila jsem krutost těchto andělů. Proč to udělali? Proč museli Esme a Carlisle zemřít? Chtěla jsem tolik odpovědí ale nikdo neodpovídal. Postavy, které jsem teď tak moc nenáviděla se na mne podívali. Jejich otázka byla jasná. Musela jsem si vybrat. Tak moc jsem chtěla říct Edward, ale Davidova schopnost na mě stále působila a já byla nerozhodná... stále poseldá... v tu chvíli to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí jaké jsem kdy udělala. Plakala jsem.. upíři přece nepláčou... já nechci být nijak vyjímečná.

„Edward" zašeptala jsem jméno upíra, kterého chci ze všeho nejvíce a žádná posedlost to nezmění. David zakřičel takovou bolestí, jakou snad musel slyšet celý svět, zatímco Edward se stále vysílen nemohl ani hnout.

Paramore - That's What You get

S posledním výkřikem z Davidových úst zmizela záře, zmizeli andělé i David sám. Můj milovaný se konečně pohnul a já k němu rychle běžela. Stále jsem měla slzy v očích a ze srdce mi spadl velký kámen. Edward na Bellu pohlédl, uviděl stékající slzy a pověděl „Vždycky si byla vyjímečná, toho si važ". V tu chvíli jsme byly jen my dva. Byly jsme sice spolu, ale ztratili jsme dvě osoby pro nás nejdůležitější. Ale zase dvě nové přibyli a rány se snad brzy zahojí.

*******

Blesky, které provázely Davidovu smrt byly pryč a na oblohu se vyhoupl nádherný měsíc. Květiny, i když byla noc, rozkvetly. Na tuhle noc budou vzpomínat až do konce své existence, kdy něco ztratili a něco nového mohli mít...

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Andělé - 11. část - Konec:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře