Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl Smrti - 3. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Anděl Smrti - 3. kapitolaMoc se omlouvám, že to trvalo tak dlouho. Jinak doufám, že mi odpustíte a kapotola se vám bude líbit. A nezapoměňte na komentář.

09.05.2010 (08:15) • Anastacia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2030×

Anděl Smrti – 3. Kapitola

Hned, co jsem otevřela dveře, jsem musela vydechnout úžasem. Dům byl skutečně nádherný. A navíc, tento měl určité kouzlo, které ty ostatní neměly. Ano, tady bych mohla být šťastná. Kdybych se nemusela, vrátit do Volterry. Ale co, když se vrátit nemusím? Ne, to je hloupost. Co bych tady dělala? Vždyť jediné co umím, je zabíjet. Je to můj život. A i kdybych se rozhodla skončit, minulost si mě najde. Mí nepřátelé si mě najdou. Nedali by mi pokoj, dokud bych nezemřela.

Po skleněných točitých schodech jsem vyšla až do ložnice. Tašku jsem hodila na postel, a zamířila do koupelny. Musím si dát sprchu. Jen kapky vody mě dokážou plně odreagovat.

V koupelně jsem svlékla všechno oblečení a už hnala pod sprchu. Je to úžasný pocit. Když kapky bubnují do vaší kůže. Cítit jak se vaše svaly, uvolňují. Zbožňuji to.

Asi po dvaceti minutách jsem zastavila proud vody. Osušila jsem se a ještě nahá, šla do šatny, sousedící s ložnicí. Byla úplně plná. Rychle jsem popadla první, co mi padlo pod ruku.

Začínalo mě trochu pálit hrdlo, tak s tím půjdu něco udělat. Poprvé jsem byla v kuchyni. Byla stejně úžasná jako zbytek domu. Skutečně miluji černou. Což dokazuje celý tento dům.

Z ledničky jsem vytáhla pytlík a AB negativní. Měl by to být výborný kousek. Poslal mi ho sám Marcus. Bohužel jen jedem pytlík. Hamoun jeden. Všechno si nechává pro sebe.

Opatrně jsem přelila krev do sklenice na víno a trochu jsem ucucla. Byla skutečně výborná. Španěl, asi 19 let, archivní.

Znovu jsem se napila a vychutnávala tu jedinečnou chuť.

Až příliš brzo jsem dopila poslední kapku.

Krve nebylo sice mnoho, ale protože jsem neměla až tak velkou žízeň, bohatě mi to stačilo.

Když jsem uklízela skleničku, prodralo se mezi hustými mraky slunce a dopadlo až na mojí pokožku. Okamžitě zajiskřila černými odlesky. Další odlišnost. Většina, vlastně všichni upíři, se třpytí všemi barvami duhy. Zatím co já jen černými a tmavě modrými.

Odrhla jsem pohled od mé pokožky a pohlédla ven skrz velké okno. Byl za ním hluboký les, který by v noci působil strašidelně ale teď, za pravého poledne, působil spíš tajemně a kouzelně.

Najednou mě popadla neuvěřitelná touha proběhnout se. Cítit vítr ve vlasech. Být svobodná a nespoutaná.

Slunce už zase zapadlo. Rychle jsem vběhla do lesa a rozeběhla se svou plnou rychlostí. Nyní jsem měla desetkrát větší rychlost než kulka. Nikdo by mě nedohonil.

Běžela jsem a běžela, když v tom mi najednou v kapse zazvonil mobil.

Prudce jsem zastavila. Tipuji, že to bude, Aro nebo Caius.

Na displeji mě ovšem překvapilo zcela jiné jméno. Daniel. Co ten muže chtít? Vždyť je teď na misi v Austrálii ne?

„Danieli?“ zeptala jsem se překvapeně do telefonu.

„Iss, musíš mi pomoct. Prosím. Jinak mě zabijí. Prosím,“ křičel na mě. Pane bože. Ten toho nadělá. Kdybych i já takhle jančila, pokaždé když mi jde o krk.

„Uklidni se, ano. Klid. A pomalu mi vysvětli, co se vlastně stalo,“ mluvila jsem k němu uklidňujícím hlasem.

„Aro. On mě sem poslal. Chtěl, abych tu po nějakou dobu sledoval sira Francesca. Já nechtěl. Vážně ne. Ale znáš Ara. Nemohl jsem odmítnout. A teď mě sirovi poskoci chytli. Jsem v nějaký hrobce. Říkali, že dojdou pro sira. Prosím. Iss. Víš jaký je. Pomoc!“  vychrlil na mě.

„Ty jsi takový pako, Danieli. Vždycky se dostaneš do nějakého průseru. A já abych ti pomáhala co?“ Teď už jsem byla docela naštvané. Nejen, že jsem mu to říkala. Ale teď chce ještě ke všemu pomoct.

„Iss… “ zakřičel.

„Ne, prosím. Nechte mě. Kdo tě poslal? Co tu… “ začalo se ozývat z mobilu a mě bylo jasné, že Francescovi poskoci se už vrátili.

Jestli ho stihnu zachránit, tak přísahám, že ho zabiju.

Aspoň nemusím přemýšlet, co budu dělat.

Rychle jsem vběhla do domu. Popadla jsem klíče od auta a opět vytáčela číslo na letiště.

Letělo mi to za půl hodiny, takže musím vážně pohnout. Od Ara vím, že by měl být Daniel někde poblíž Sydney. Tak uvidíme.

Letadlo jsem stihla jen tak tak. Doufám, že to stihnu. Přeci jenom do Austrálie do trvá 16 hodin. No když to nestihnu, tak má hold smůlu.

Let byl neuvěřitelně dlouhý a nudný ale zvládla jsem to.

Díky bohu jsme přistávali těsně po západu slunce, takže se nemusím starat o slunce.

Hned před letištěm jsem zaznamenala Danielovu energii. Pomocí mého daru jsem také mohla vycítit jakoukoliv bytost vydávající energii.

Vydala jsem se po směru energie. Vedla do lesa. Jakmile jsem byla v lese, rozeběhla jsem se svou plnou rychlostí.

Běžela jsem asi dvacet minut. Danielova energie tady byla velmi jasná.

Odhrnula jsem trsy vysoké trávy. Naskytl se mi strašný pohled na…

 

 Nezapoměňte komentář

shrnutí 

2.kapitola - 4.kapitola

 

Autor: Anastacia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Anděl Smrti - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře