Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alicina vize - 5. kapitola

seventeen5

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alicina vize - 5. kapitolaPřestane Alice důvěřovat hlasu? Proč Jasper odletěl bez Edwarda a kdo je tajemný muž, který ho sleduje?

25.08.2010 (17:15) • Vesna • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 887×

Seattle

Seděl jsem na kovové lavičce uprostřed letištního shonu. Pro mne se však život zastavil v okamžiku, kdy měla Alice tu svou vizi. A teď další rána – Alice zmizela beze slova. Netrpělivě jsem vyhlížel Edwarda, který zjišťoval víc.

„Jaspere, už vím, kam letěla. Na správě mi řekli, že letadlo směřovalo do Caracasu,“ řekl Edward a mával přede mnou dvěma letenkami. Věděl jsem, že se nemám nad čím rozmýšlet.

Cesta do Turína

V jedné malé půjčovně poblíž hotelu, kde jsem bydlela, jsem si vypůjčila auto a hned ráno vyrazila do Turína. Věděla jsem, že cesta nebude trvat dlouho, pro mě určitě ne, pomyslela jsem si ironicky. Abych se však nenudila, chvílemi jsem si předpovídala cestu se vším, co k ní patří – kde budou jaké bouračky, motoresty, odpočívadla. Trénovala jsem tak svou schopnost. Potom jsem se zaměřila na Edwarda a Jaspera. Snad už mé hledání dávno vzdali a odjeli do Forks, aby oznámili, že jsem se jim ztratila. Nadechla jsem se. Ve vzduchu bylo cítit jaro. Nepomohlo to, byla jsem nervózní.

Skutečnost ale byla jiná. Když jsem zjistila, že jsou v Caracasu už pěkných pár hodin a shánějí nové informace, nebyla jsem ale ani moc překvapená a začala jsem komunikovat s hlasem.

„Tak, co mám dělat dál? Jak dlouho ještě bude trvat, než najdu tu jeskyni? Je už v Turíně? Ale to je nesmysl, ne?“ ptala jsem se.

„Alice, uklidni se. Vše je tak, jak má být. Bude to trvat tak dlouho, jak má,“ řekl hlas. To mě docela dopálilo. Proč se mnou najednou nechce mluvit otevřeně?

Poprvé jsem začala přemýšlet o jeho původu. „Kde ses vůbec vzal? Jak to, že tě slyším?“ uhodila jsem na neznámého.

Nic.

„Slyšíš?“ pravila jsem nervózně.

„Jsem tvůj přítel a chci ti pomoct. Teď mě laskavě omluv!“ Docela hrubě mě odbyl.

Právě jsem si předpověděla nehodu s kamiónem. Vyskočila jsem tedy z Ferrari, protože nebylo cesty zpět. Takové krásné auto. Chudák majitel, neměl ho ani pojištěné. Běžela jsem a zastavila se až u silniční restaurace.

Caracas

Záznamy na letištních videích v Caracasu byly poměrně nekvalitní, a proto jsme s Jasperem nemohli Alici poznat. Chtěl jsem zkusit ještě papíry, ale Jasper mne zarazil.

„Edwarde, to nemá cenu. Určitě se představila pod jiným jménem a teď už je tam, kde chce být. Myslím, že už Alici začínám chápat. Asi dobře ví, proč to dělá,“ řekl klidně a velmi mne tím překvapil.

„Ale Jaspere? Co to říkáš? Mluvíš tak, jako bys už Alici nechtěl hledat,“ podotkl jsem zoufale.

Když na to Jasper nic neřekl, nemohl jsem to nechat být.

„Když ji ty hledat nechceš, tak se teda vrať klidně do Forks, ale já vůbec nevím, co řekneš rodině. Už beztak se všichni Belly ptají, kde jsem tak dlouho já,“ prskal jsem nepříčetně.

„Promiň, Edwarde. Máš pravdu. Půjdu ještě jednou projít záznamy. Běž zatím, kam chceš, přijdu pro tebe včas,“ oznámil mi, zvedl se a odkráčel směrem ke kanceláři.

Poslechl jsem ho a zašel si do hotelu utřídit myšlenky – co kdyby mě něco napadlo.

Cesta do Turína

Nechtěla jsem být nápadná, a tak jsem si objednala limonádu a pizzu. O nehodě se začalo mluvit brzy, ale já nepotřebovala, aby někdo věděl, že v tom autě jsem jela já, beztak by tomu nikdo nevěřil. Nehodě už se nedalo nijak zabránit. A já nechtěla, aby si kluci, kdyby mě vystopovali až sem, mysleli něco špatného.

„Tady je vaše limonáda, slečno. Pizzu přinesu za chvíli, náš kuchař ji právě připravuje. Ale něco vám povím. Tady nejsou moc dobré pizzy, nechtěla byste se mnou zajít dnes večer do Pizza Roma? Vaří tam skvěle.“ Číšník se mne snažil pozvat na rande, ale bohužel pro něj nevěděl, s kým má tu čest.

„Děkuji, bohužel to nejde,“ řekla jsem stroze.

Viděla jsem, jak ho to zaskočilo. Sklapl paty a klidil se od mého stolu. Napila jsem se limonády. Fuj, takový hnus. Jak tohle někdo může pít? Zlatá krev.

Vydala jsem se na lov. Skolila jsem srnku a k tomu ještě nějaké malé zdejší zvířátko. Právě jsem se rozhodovala, co dál, když jsem zjistila, že jsem poblíž vesnice. Přišlo mi to vhod. Ubytovala jsem se v penzionu a ráno jsem se poohlížela po novém voze. Docela mi vyhovovalo, že se hlas zatím neozval. Nedivím se, náš poslední rozhovor nedopadl zrovna dobře.

Caracas

Poslal jsem Edwarda pryč a odešel zpět do kanceláře, abych si potvrdil svou domněnku. Při opětovném zhlédnutí záznamů už jsem neměl pochyb. Alici jsem poznal, ale nechtěl jsem to dát najevo před Edwardem. Bylo to pro mě velmi těžké, vždyť Edward čte myšlenky. Se sebezapřením jsem mu lhal do očí a on nic nepoznal. Pocítil jsem škodolibou radost.

„Promiňte, poznávám tuto ženu, je to jedna moje známá. Už jsem ji dlouho neviděl, ale vím, že se vdala a změnila adresu. Nemám na ni kontakt, ani neznám její nové jméno. Můžete mi ho prosím sdělit?“ optal jsem se zaměstnance.

Naštěstí byl velmi ochotný a sdělil mi, že slečna Connersová odletěla před dvěma dny do Říma. Věděl jsem, že Edwarda s sebou nevezmu. Nechci se s ním pořád hádat. Už toho mám po krk. Navíc si myslím, že toho o Alicině vizi vím přece jen víc než on.

Řím – Jasper

Musel jsem jednat ihned a to, že poletím sám, pro mne byla jasná volba. Nedokázal jsem přesně vyjádřit proč, ale podvědomě jsem cítil, že to tak bude lepší.

Na letišti jsem se o Alici ale už nic nedozvěděl. Teď začíná teprve to pravé hledání, blesklo mi hlavou. Na chvíli jsem zalitoval, že jsem Edwarda nevzal s sebou. Mohl by teď zjistit něco o Alici v hlavách ostatních lidí, třeba těch, co tu pracují.

Na chvíli jsem se posadil na lavičku a přemýšlel. Díval jsem se směrem k bankomatům a zpozoroval jsem něčí pohled. Nějaký muž se na mne už dlouho díval. Když se naše oči setkaly, prudce ucukl a běžel si něco vyřizovat k přepážce.

Autor: Vesna (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alicina vize - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře