Jak se zachovají Volturiovi, když zjistí, že jim Alice Cullenová „ukradla“ další poloupíří dítě? Přijmou vůbec holčičku ostatní Cullenovi?
15.11.2010 (09:15) • KristieNessie • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3806×
Alicina dcera - 2. kapitola
Podívala jsem se jejím směrem.
Uviděla jsem skupinu asi třiceti upírů. Měli na sobě kápě. Všichni. Alice se kousla do rtu.
„Alice,“ vzlykla jsem. Bylo mi to jasné. Volturiovi. Rosalie uvolnila sevření a já skočila Alice do náruče.
„Nesmíš se bát,“ políbila mě na tvář. Snažila jsem se poslechnout.
„Buď okouzlující a nevinná, nechají tě,“ radila potichu Rose.
Zastavili se pár metrů od nás.
„Alice, Jasper, Emmett a Rosalie? A... ?“ významně se na mě zadíval muž svýma rudýma krvežívnivýma očima.
„Jak se jmenuješ, maličká?“ Hlas měl plný autority.
„Dobrý den Aro, nemá jméno,“ prolomí Alice ticho. „Zatím,“ snaží se Rose mluvit přátelsky.
„Nemohu uvěřit, že se spolu opět setkáváme,“ řekne Aro.
„A opět nám sebrali tohle,“ ukáže na mě bloňďák z jeho řad.
„Není to žádná věc,“ zavrčí Jasper.
„Alice, možná bys mi měla ukázat celý příběh,“ podívá se Aro tázavě.
Postavila mě na zem, za ruku mě chytla Rose a Alice k nim popošla a natáhla ruku. Rose mi potichu vysvětlovala jejich dary.
„Nemohu uvěřit, že jste mi ukradli další takový exponát,“ rozčílí se.
„Aro, mohla bych tě poprosit, abys o ní takhle nemluvil?“ řekla Alice zdvořile. Jasper potichu vrčel.
„Jane?“ řekl a jedna postava se otočila směrem k ní. V tu chvíli se Alice začala zmítat v bolestech. Jasper s Emmettem zareagovali rychle, ale najednou i s Rose stáli, jako bez sebe. Dívali se do prázdna, nic neslyšeli a Rosiina ruka vyklouzla z té mé.
„Né!“ pištím. „Prosím, pane Aro,“ vzlykám jsem. „Nechte je!"
„Má drahá, nechám, ale odejdeš s námi,“ řekne.
„Mamí,“ šeptám k Alice, která se pořád kroutí v bolestech. Strašný pohled. Ulevím jí. Odejdu s nimi a zachráním ji.
„To nebude potřeba,“ řekne najednou někdo za mnou a v tu ránu se Alice prudce nadechne a ostatním se vrátí zrak a cit.
Za mnou stojí bruneta, blonďák a kluk s bronzovými vlasy.
„Mami, maminko!“ vrhnu se na Alice. Při těch slovech se na mě kouzelně usmála.
„Ó broučku,“ řekne jen a vzala mě do náručí. Ostatní po nás pokukovali.
„Carlisle, mohl bys se mnou, Emmettem a Edwardem vyřesit situaci?“ ozve se Jasper a blonďák přikývne. Blonďák je tedy Carlisle. Táta rodiny. A ten kluk s bronzovými vlasy je Edward. Otec Renesmé. Ověřila jsem si to mlčky u Alice svým darem. Ta přikývla.
„A tamto je Bella, od Nessie,“ usměje se. „Jsi chápavá,“ konstatuje.
„Dobrá, moji drazí, odcházíme,“ řekne najednou Aro.
„Vidím, že tvůj štít je už luxusní záležitost, že, sestřičko?“ uchichtne se Emmett k Belle. Ta protočí oči a přijde k nám.
„Ahojky, jsem Bella. Tamto je můj manžel Edward. A tohle Carlisle. Jeho žena Esmé zůstala doma s Renesmé, to je má dcera. Je jako ty, říkala ti to Alice?“ zeptá se.
„Ano,“ přikývnu.
„Pojďme domů,“ zavelí Jasper a mrkne na mě, abych mu vylezla na záda. V tu ránu usnu (opět).
Alice:
Běžíme domů. Ona, má... dcera (?!?), sedí Jasperovi na zádech, hlavu položenou na jeho rameni, tvrdě spící.
Potajmu se na ně dívám. Nikdy bych do Jaspera neřekla, že z něj bude takovej tatínek. Jsem šťastná od té doby, co na mě skočila se slovy „Mami, maminko...“
Těď už opravdu nemusím řešit a bát se toho, že si ji Jasper nebude chtít vzít do péče. Žádné dohady, žádné předávání Esmé nebo Rose. Je moje. Navždycky.
Tenhle díl bych chtěla věnovat mojí skvělé kamarádce Nikče, že mě nazabila, za moje netrpělivé čekání, než se zveřejní první díl. Děkuju. Taky bych jí tímto chtěla dát miniaturní dáreček k jejímu svátku, který oslaví/ila 20.11.
Všechny moc prosím o komentíky. Klidně i kritiku. :))
Autor: KristieNessie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Alicina dcera - 2. kapitola:
super ještě že se tem objevila Bella
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!