Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice Volturi 2. kapitola

nbjgmbb


Alice Volturi 2. kapitolaPrepáčte, že táto kapitola, je tak neskoro, ale nedostala som sa skôr k počítaču. Ďakujem za pochopenie a dúfam, že Vás touto kapitolou nesklamem. Viem, že nie som až taká dobrá ako MCullen. Jane359

2. kapitola

Jasper

„Buďte v kľude," rozkázal Sam.

„Jasné," povedali sme skoro jednohlasne.

Všetci sme už bojovali proti veľa upírom, a tak sme nechápali prečo by títo mali byť výnimkou. Zrazu sme ucítili ich odporný zápach.

„Fuj," štekol Jared v mysli.

Vtom sme ich uvideli. Bolo tam asi dvadsať upírov. Vpredu stálo jedno dievča. Vlastne upír. Vyzerala ako taký malá škriatok. Veľmi milý. Krásne hnedé vlasy jej viali vo vetre. Bola strašne krásna. No, možno tie červené oči.

V tej chvíli som pochopil, čo mysleli Sam, Quil a Jared tým pripútaním. Mal som pocit, že ma tam už nič nedrží. Ani  gravitácia, a ani svorka. Mal som pocit, že ani Sam ma tam nemôže zadržať.

„Jasper!" okríkli ma všetci.

Upírka sa mi pozrela do očí a usmiala sa. Ráznym krokom sa ku mne vybrala, keď  jeden zrejme starý upír, aspoň tak vyzeral, prehovoril.

„Alice! Čo to, preboha, robíš?"

V tej chvíli sa mi zdalo, že fráza, zabiť niekoho pohľadom, nebola len fráza. Nakoniec to ten starý nechal tak, a ona ku mne pokračovala. Váhavo ku mne natiahla ruku, a ja ignorujúc protesty v mojej hlave, som sa k nej pohol. Keď som sa jej dotkol, zistil som, že má hebkú ruku. O chvíľu som však prerušil toto čaro. Odtrhol som sa od nej, a vbehol som do lesa.

„Jas! Nerob to!" prikázal Sam, ale už bolo neskoro. Už som bol premenený. Rýchlo som na seba hodil kraťasy, čo som tam mal pripravené.

Vyšiel som z lesa a usmial som sa na ňu. Ona mi úsmev opätovala. Bola nádherná keď sa usmievala.

„Ahoj, ja som Jasper," predstavil som sa.

„Alice," povedala tým svojím nádherným spevavým hlasom. Podala mi ruku, a ja som ju prijal. Svorka to zrejme nevydržala, lebo vošla do lesa a tiež sa premenila.

„To nie je možné," skríkol Paul.

„Ako si sa mohol pripútať do upíra?" spýtal sa ma zdiaľky Sam.

„Ja som poloupír," opravila ho Alice. ,,Počkať, pripútať?" spýtala sa keď jej to došlo.

„No... " Jacob začal mudrovať. ,,... vlk sa môže pripútať... "

„Viem, čo je pripútanie. Ale to nechápem. Veď nie som človek," povedala trošku šokovane. Na to som nemal čo povedať, a tak som sa len na ňu usmieval.

„No, ale to nevadí," povedala nakoniec, a zase sa na mňa usmiala.

„Alice, čo to robíš?" skríkla jedna upírka, keď ma chytila za ruku. Potichu som zavrčal. Nechcel som aby na ňu hovorila týmto tónom. ,,Takto ma nezastrašíš," a sladko sa na mňa usmiala.

V tom momente som zacítil hroznú bolesť. Akoby ma trhali na kusy a potom pálili. Bolo to hrozné.

„Jane, prestaň!" skríkla Alice. ,,Prosím kvôli mne."

Chytila ma za ruku, aj cez to, že som sa zmietal.

„Nechaj ho! Ty odporná pijavica!" začal štekať Sam.

„Jane, zlato, pusti ho," povedal ten starý.

Zrazu bolesť poľavila. Prekvapilo ma, keď som uvidel v Aliciních očiach slzy. Chvíľu som tam bezvládne ležal, nevšímajúc si reči ostatných. Či upírov, či vlkolakov. Nakoniec som zodvihol hlavu, a usmial som sa na Alice.

„Alice, neplač." Ako som to dopovedal, usmiala sa.

„Nejdeš sa prejsť?" spýtala sa napokon.

Nikým nevšímaný sme odišli do lesa.

„Ty si tam v lese povedala, že si poloupír, čo si tým myslela?" začal som tému a chytil som ju za ruku. Jemne sa začervenala.

„No... " pustila sa do vysvetľovania. „Ako poloupír mám mamu človeka a otca upíra. Otca som nikdy nestretla. Odišiel ešte predtým, ako som sa narodila. Nikdy som ho nespoznala." Jej spoveď bola plná citov. Cítil som, že bola strašne smutná.

„Nebuď smutná," povedal som a objal som ju.

„To je v poriadku," ale objať sa dala. „Keď som bola malá, Volturiovci sa o mne dozvedeli, a prišli si po mňa. Nechceli ma zabiť, lebo mám výnimočnú schopnosť. Vidím do budúcnosti, ale už asi nebudem vidieť nič. Keď som pri vás, nevidím nič. Ste... ako to povedať. Niečo, čo mi ruší moju schopnosť. Neviem to inak povedať. Ako poloupírovi mi prúdi v žilách krv, ale mám aj niečo od upírov. Pijem krv, mám odolnejšiu pokožku ako ľudia a jemne sa na slnku trbliecem. Chceš to vidieť?"

Pokýval som hlavou a ona vošla do slnečného svetla, ktoré presvitalo cez stromy. Koža sa jej krásne ligotala.

„Si nádherná," šepol som. Zase sa začervenala.

 

1. kapitola

MCullen

Jane359

3. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice Volturi 2. kapitola:

 1
1. Niekto
23.03.2014 [16:31]

jááááj bože aká de_ilina Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!