Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku -52.

10.08.2009 (12:30) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1264×

XIX. Rozhodnutí

Aliciin pohled:

Opět jsme šli kolem těch zamřížovaných cel, ze kterých se ozývali šílené zvuky. Bylo mi tam dost nepříjemně, ale Jasper mě celou dobu držel za pas, takže jsem se necítila tolik špatně. A navíc mě celou tu dobu uklidňoval. Bylo mi z toho všeho opravdu strašně zle, protože jsem si uvědomovala, že je všechno předem ztraceno. Nechtěla jsem už dále žít bez Jazze. A navíc ještě v sídle Volturiových. Zemřu s ním. Najednou se před námi otevřela ta veliká síň trestů. Vešli jsme tam a oni na nás již čekali. Měla jsem sto chuť odtamtud utéct, ale věděla jsem, že by to bylo marné. Jazzovi jsem pomalu začala opět drtit ruku. "Tak jakpak jste se rozhodli Cullenovi?" Zeptal se nás s čirou zvědavostí v očích Aro. Ihned se nás Začal jmenovitě ptát. "Edwarde, přidáš se k nám nebo ne?" Zeptal se ho klidným hlasem. "Ne!" Odpověděl mu na jeho otázku Edward. "A ani já se k vám nepřidám." Přidala se Bella. "A ty Alice?" Zeptal se mě svým milým a přívětivým hlasem. Na okamžik jsem zaváhala. Pak jsem pohlédla Jasperovi do očí a v nich jsem viděla jen touhu po tom, abych řekla ano. I když mi to srdce trhá, odpovím, k jeho nelibosti jinou odpověď. "Ne." Jasperovi se objevil v očích nechápavý výraz. Bylo v něm tolik bolestí a tolik nezodpovězených otázek až mi to moje věčně ledové srdce trhalo na kusy.

"Alice, tohle nedělej." Zašeptal mi do vlasů a líbnul mě do nich. "Tohle nesmíš." "Nerozmyslíte si to někdo z Vás?" Při těch slovech se Aro podíval do tváře každého z nás. "Nepřidáme se k Vám, když víme, že ostatní stejně zabijete. Nemá to pro nás cenu. Vůbec nevíte, co každý pro každého v naší rodině znamená, a na tyhle Vaše podmínky nepřistoupíme." Edward se do nich slovně trochu pustil a nechal se unést svými emocemi. Naprosto jsem s ním souhlasila, ale bylo mi jasné, že Jasper je proti. "Promiň mi to, ale bez tebe žít nehodlám." Řekla jsem mu, když mi zase hleděl do očí se zoufalstvím ve tváři.

Jasperův pohled:

Zase jsme kráčeli těmi zatuchlými chodbami, kde na každé straně bylo plno cel. Alici jsem celou cestu držel za pas, protože jsem nechtěl riskovat, že na ni někdo opět zaútočí a ona přijde k úhoně. Ona musí být v pořádku a žít dál. Jane nás opět dovedla do síně, které jsem již nepřezdíval síň trestů, ale síň smrti. Opět tam před námi na svých trůnech seděli Volturiovi a já jsem je začínal čím dál tím více nenávidět. Měl jsem toho plné zuby. Hlavně, aby se k nim Alice přidala, a pak bude vše v pořádku. Sice se bude muset naučit žít beze mě, ale ona to přeci jenom jistě dokáže. Vím, že to pro ni nebude vůbec snadné, ale musí to dokázat, už jenom kvůli mně. "Tak jakpak jste se rozhodli Cullenovi?" Zeptal se jich s čirou zvědavostí, kterou jsem cítil z jeho emocí, ale šlo mu to poznat i na jeho odporně rudých děsivých očích Aro. Ihned se jich Začal jmenovitě ptát. "Edwarde, přidáš se k nám nebo ne?" Zeptal se ho klidným hlasem. "Ne!" Odpověděl mu na jeho otázku Edward. "A ani já se k vám nepřidám." Přidala se Bella. Její emoce mi napovídali, že nehodlá žít bez Edwarda a Nessie. "A ty Alice?" Zeptal se jí a já jsem začínal doufat v její odpověď, která bude znamenat její záchranu. Na okamžik zaváhala. Pak se mi podívala do očí a já jsem se snažil o to, aby v nich našla odpověď, kterou jsem chtěl jedině slyšet z jejích nádherných úst. Pohlédla na mě smutným pohledem a mě bylo jasné, že mé přání nebude vyslyšeno. "Ne."

V tu chvíli jsem myslel, že jsem se zbláznil. Přitáhl jsem si jí více ke svému tělu a zašeptal jsem jí do jejích vlasů. "Alice, tohle nedělej." Políbil jsem jí do nich a pak jsem ještě dodal. "Tohle nesmíš." Tohle mi nedělej Alice, já tě prosím! "Nerozmyslíte si to někdo z Vás?" Alice, řekni ano prosím, prosím. Svým periferním viděním jsem si všiml, že se dívá na každého z nich zvlášť. "Nepřidáme se k Vám, když víme, že ostatní stejně zabijete. Nemá to pro nás cenu. Vůbec nevíte, co každý pro každého v naší rodině znamená, a na tyhle Vaše podmínky nepřistoupíme." Alice jemně přikývla na souhlas Edwardovi a já myslel, že se mi to jen zdá. Že se mi zdá ta nejhorší noční můra na světě. Hleděl jsem na ni a hledal jsem v jejích očích nějakou rozumnou odpověď. "Promiň mi to, ale bez tebe žít nehodlám."

Aliciin pohled:

"V tom případě vás všechny čeká jisto jistá smrt." Řekl nám s klidným hlasem Aro. Náhle jsem dostala silnou vizi. Ta vize byla tak silná, že jsem se málem neudržela na svých vlastních nohách a navíc jsem na ni byla absolutně nepřipravená. "Alice." Zvolal na mě Jasper, ale já jsem ho již více nevnímala. Jen jsem ucítila něčí ruce jak mě chytli a podpírají, abych neupadla více. Náhle jsem viděla velice rozmazanou vizi. Bylo to strašně nepříjemné. Bylo to tady ve Volteře a Bylo tady takové všechno rozmazané a něco se tu odehrávalo. Vůbec jsem netušila co má tohle všechno znamenat. Náhle jsem ve vizi byla opět ve Forks, ale byla jsem sama v jedné místnosti s Rose a ještě Esme a Emmettem. Nikdo jiný tam nebyl. Esme plakala a já také. Rose byla zdrcená a pak jsem dostala obraz úplně jiný. Byla jsem ve Volteře, která byla prázdná a všude byl popel. Nikde tam nikdo nebyl. Sehla jsem se k jedné hromádce popela a pak vize náhle zmizela. Byl to pro mě doslova obrovský šok. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Všechno mi došlo. Pohlédla jsem na Edwarda a ten se na mě podíval takovým zvláštním pohledem a pak jen řekl. "Jestli to tak má být tak ať se tak stane, souhlasím s tím." Dost jsem z toho byla vyvedená z míry. Takže teď si to urovnám v hlavě. "Alice co si viděla?" dožadoval se mě Jasper, ale než jsem stačila něco říct Edward to udělal za mě. "Viděla smrt mě, Belly, Carlislea, Nessie a tvojí a také viděla definitivní zničení Volturiových." Tu poslední část doslova zakřičel, jako kdyby byli Volturiovi hluší. Jasper se na mě podíval a zeptal se mě jestli je to pravda, ale po znovu přehrání vize ve svých vzpomínkách jsem přikývla na souhlas.

Jasper se na mě podíval takovým zvláštním pohledem, ve kterém byla úleva. "Alice, ukaž mi tu vizi." Rozkázal mi Aro. Přešla jsem tedy k němu a natáhla jsem k němu ruku. V ten moment se mi ta vize promítla znova před očima, což se mi po pravdě moc nelíbilo. Tak a co teď s námi udělají?

Jasperův pohled:

Aro nám ihned oznámil tu hroznou zprávu. "V tom případě vás všechny čeká jisto jistá smrt." Náhle sebou Alice prudce škubla. A to dokonce tak prudce, že kdybych ji včas nechytil, tak by se neudržela na svých vlastních nohách. Dostal jsem o ni strach. "Alice." Probůh snad nemá tu šílenou vizi. Ne teď a ne tady. "Alice, co vidíš, řekni mi to." Hleděl jsem do jejích prázdných očí a snažil jsem se v nich vidět to, co viděla ona, ale marně. "Neřekne tito Jaspere je příliš ponořená do vize, se kterou jen mohu souhlasit. Její téměř bezvládné tělo jsem opět svíral v náručí a modlil jsem se k tomu, aby už ta vize skončila. Cítil jsem okolo sebe čirou zvědavost, strach, překvapení, nenávist. Bylo to tolik smíšených emocí najednou, že to bylo až nesnesitelné.

Pak náhle moje maličká otevřela oči a lapala po dechu. Hypnotizovaně pohlédla na Edwarda. "Jestli to tak má být tak ať se tak stane, souhlasím s tím." Vůbec jsem to nechápal. Neměl jsem rád, když jsem nevěděl o tom, co viděla a o tom co se stalo. "Alice co si viděla?" Sotva začala otvírat svá kouzelná ústa, odpověděl mi na mou otázku Edward. "Viděla smrt mě, Belly, Carlislea, Nessie a tvojí a také viděla definitivní zničení Volturiových." Tu poslední část doslova zakřičel, jako kdyby byli Volturiovi hluší. Ihned jsem se jí podíval do její nádherné tváře a zeptal jsem se jí jestli je to pravda. Po chvilce přemýšlení přikývla na souhlas.

Ihned ze mě všechno spadlo. Všechny obavy. Tak ona přeci jenom bude žít dál ve Forks. Díky Bože, konečně jsi splnil mé přání. "Alice, ukaž mi tu vizi." Rozkázal jí Aro. Vůbec se mi nelíbilo, že se postavila opatrně a pořádně na své nohy a kráčela vstříc Arovi napřažené ruce. Ten jí dychtivě chytl. Nyní viděl to, co viděla ona. Doufám, že to dopadne dobře, alespoň pro Alici.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku -52.: