Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku -48.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Alice a Jasper po Rozbřesku -48.Ahojky.

25.07.2009 (16:30) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1407×

Aliciin pohled:

Pak jsme opět přešli do obývacího pokoje a všichni společně jsme vyrazili vstříc našemu osudu. S Jasperem jsem šla za ruku a doufala ve šťastný konec, protože nic jiného mi ani nezbývalo.

Na okraji lesa na nás čekala smečka vlkodlaků, našich zvláštních spojenců. "Takže nyní jsme vážení před tím lesem, kde je vězněna Nessie. Volturiovi o nás nejspíše s největší pravděpodobností již dávno vědí, ale zároveň také věří své stráži vězňů. Takže pravidlo číslo jedna, nikdy jim nehleďte do očí. Pravidlo číslo dvě, nikdy se jim nesmíte dostat do spárů jejich smrtícího sevření. A na závěr pravidlo číslo tři, utíkejte, dokud můžete." To byl Carlisleův proslov a my jsme se po něm rozdělili do skupin. Já byla samozřejmě s Jasperem a Také s námi byl Seth a jeho sestra Leah, i když té se do toho evidentně moc nechtělo. Po chvíli mi však připadalo, že je jí to jedno. Nevím, zda to byl Jasperův dar, či její rozhodnutí, ale bylo to dobře, že je již připravená a vyrovnaná.

Vešli jsme do lesa. Já jsem se okamžitě a instinktivně připravila do svého Přikrčení a zkoumala jsem vzduch. To čekání a věčné přibližování nemělo snad konce. Nervozita ve mně by se dala krájet. Od Jaspera jsem byla Asi o dva či tři stromy dál takže to nebylo zase až tak moc. My jsme byly mezi Sethem a Leah. Tak to ostatně udělali všechny skupiny až na skupinu Rose a Emmetta, kde je Jakob uprostřed a nejvíce v čele. Začala jsme se soustředit na vidění, jenomže díky přítomnosti vlkodlaků žádné nepřišlo. A sakra to není dobře. Ta vidění, jsou jediná má obrana. A Pak se přede mnou vynořil neznámý upír. Vypadal děsivě. Postavu měl obrovskou asi jako Emmett, ale hádám, že větší a také byl mnohem vyšší. Trochu mi připomínal Felixe, avšak tohle Felix nebyl. Již se mě chystal chytit do svých obrovských rukou, ale já jsem naštěstí včas uskočila. Najednou se kdo ví, odkud zde vynořil Jasper a začal se s tím obrem prát. Ani jsem nestačila pochopit, jak to udělal. "Alice dones dřevo, zapálíme ho!" Zakřičel v zápalu boje na mě Jasper. Hypnotizovaně jsme ho poslechla a běžela jsme o kus dál pro dřevo. Cestou jsem narazila na Setha s Leah jak likvidovali ve své vlkodlačí podobě nějakého jiného upíra. Cestou jsem strhla pár větví a nesla se k místu, kde Jasper likvidoval toho upíra.

Celou tu dobu jsme dávala pozor, jestli mě někdo nepronásleduje nebo nechce na mě zaútočit. Došla jsem k místu, kde se Jasper pral s tím neznámým, ale co jsem tam našla, bylo opravdu neuvěřitelně děsivé. Jasper tam stál a promačkával si své rameno a u jeho nohou leželo tělo toho upíra na kousky. Jasper mi vzal ty větve z rukou a hodil je na toho upíra a zapálil. Pak ke mně přešel a objal mě. "Buď více opatrná Alice, ani nevíš, jaký jsem měl před chvílí o tebe strach." Byla jsem strašně zmatená, jak to jen dokázal. Sice jsme ho minulý rok viděla bojovat, ale tohle bylo snad ještě děsivější než náš minulý poslední boj s těmi novorozenými. Ale zároveň jsme byla šťastná, že je Jasper v pořádku, tolik mě uklidňovalo být v jeho náručí. Opět cítit jeho uklidňující levandulovou vůni. Bylo mi s ním dobře, nebýt toho, že….

Jasperův pohled:

Poté jsme vyšli spolu z ložnice a kupodivu jsme na místě nebyli poslední. Všichni jsme společně vyšli k lesíku, kde čekala s největší pravděpodobností moje smrt.

Před začátkem lesa na nás čekala vlčí smečka. A při té příležitosti se Carlisle ujal slova. "Takže nyní jsme vážení před tím lesem, kde je vězněna Nessie. Volturiovi o nás nejspíše s největší pravděpodobností již dávno vědí, ale zároveň také věří své stráži vězňů. Takže pravidlo číslo jedna, nikdy jim nehleďte do očí. Pravidlo číslo dvě, nikdy se jim nesmíte dostat do spárů jejich smrtícího sevření. A na závěr pravidlo číslo tři, utíkejte, dokud můžete." Pak jsme se rozdělili do skupin a vyrazili jsme do lesa, kterému se již brzy bude moci přezdívat les hrůzy a smrti. Naše skupinka měla z vlkodlačí smečky Setha a Leah. Ty její emoce byly dost hrozné a tak jsem jí je trochu upravil.

V lese se Alice a já přikrčili do bojové pozice a Leah a Seth se přeměnili do své vlkodlačí podoby. Začali jsme se pomalinku přibližovat k místu, kde je vězněná Nessie. Byla noc, když jsme vyrazili sem na toto místo. Ta tma nám naštěstí nevadí a to je naštěstí naše výhoda. I na vzdálenost pěti metrů jsem z Alice cítil ten nával nervozity. Dál jsem prohledával les. Neviděl jsem žádný znatelný pohyb. Začalo se mi to nelíbit. Klid před bouří jsem vždycky nenáviděl. Dál jsem pátral a najednou jsem zahlédl periferním viděním pohyb. Otočil jsem se a viděl jsem jak se přímo před Alicí tyčí obrovský upír. Vyběhl jsem okamžitě proti němu. Zrovna zaútočil na Alici dostal jsem o ní tak šíleně obrovský strach a bylo opravdu veliké štěstí, že mu jen taktak unikla. Vší silou jsem do něj vrazil a to ho stáhlo k zemi. Pustil jsem se okamžitě do něj. Potřeboval jsem získat nad ním kontrolu a on se snažil o totéž. Nechtěl jsme aby to Alice viděla a tak jsem jí poslal pro dřevo. Poslechla mě, za což jsem byl rád. Pak mi ale štěstěna přála a já jsem získal nad ním plnou kontrolu. Roztrhal jsem ho pracně na kousky. No spíše velké kusy, takže bylo riziko, že se znovu dá dohromady. V tu chvíli naštěstí přišel můj anděl a nesl dříví. Když viděla mě celého v pořádku tedy až na mé nové kousnutí na rameni a jeho roztrhaného na kusy byla z toho v šoku. Vzal jsem jí z rukou větve a hodil jsem je na něj a zapálil. Pak jsem, ji stále v šoku, objal, abych jí uklidnil. "Buď více opatrná Alice, ani nevíš, jaký jsem měl před chvílí o tebe strach." Zašeptal jsem jí a políbil jsem jí do jejích božských vlasů. Bylo mi s ní nádherně až najednou….

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku -48.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře