Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice a Jasper po Rozbřesku -25.


Alice a Jasper po Rozbřesku -25.Ahojky, tak jsem včera odjela na školní výlet, ale povídku jsem vám tu nechala.

VIII. Zkouška

Aliciin pohled:

Začalo svítat a já se už naštěstí nechvěla. Neustále jsme tam spolu leželi a jen mlčeli. Pak jsem však náhle dostala malé normální vidění. Byl v něm Emmett, který se jako vždy nás snažil při něčem nachytat. Nechápu, že ho to ještě po tom všem, co se tu stalo, může ještě bavit. "Jde sem," řekla jsem a Jasperovi bylo jasné o, co jde. Vylezli jsme z postele a Jasper si šel vybalit věci. Já jsem se zašla převléknout. "A teď vás mám!!" Slyšela jsem, jak Emmett zahulákal, a já jsem se musela pousmát. Copak on to nikdy nepochopí, že nás nachytat prostě nemůže. Ale jemu to evidentně nedocházelo. Z Jazzova šatníku jsem slyšela tichý smích a z patra se smál i Edward, který Emmetta jako vždy varoval a jako obvykle se nyní baví na jeho účet. Ach ten Emmett, kdy už konečně dospěje. Jen jsem na to pomyslela, ozval se ze zdola ještě silnější smích a mě došlo, že Edward má v tomhle jasno a pravdu NIKDY NEDOSPĚJE. "Tohle není fér!!" zaskuhral a šel dolů. Vylezla jsem ze svého šatníku a Jasper vyšel současně z toho svého. "Ach ten Emmett co?" Řekl a díval se na mě úžasným pohledem, který jsem na něm milovala ze všeho nejvíc. Je to něžný pohled s jiskřičkami v očích a úsměvem na tváři. "To máš tedy pravdu Jazzi, je strašný." A řekla jsem to tím stylem, aby to Emmett dole v patře slyšel. Jasper se zasmál a podíval se na mě zvláštním něžným pohledem a viděla jsem na něm, že má výčitky. Nechápala jsem proč je má a zašeptal, abych to mohla slyšet jen já, "Alice? Jak často si byla v mém šatníku?" Zeptal se mě trochu nečekaně a dost mě tím zaskočil. Proč se mě asi na to ptá? "Proč se mě na to ptáš Jazzi?" zeptala jsem se. On se jen pousmál a přišel ke mně blíž. Naklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha. "To je jedno stejně to tam bude po tobě nějakou dobu krásně vonět." A políbil mě. Byla jsem v sedmém nebi, bylo to tak neuvěřitelné, po tak dlouhé době jsme opět spolu. No dlouhé. Jak se to vezme, byli jsme spolu celou noc, ale stejně.

Jasperův pohled:

Začalo svítat a Alice se konečně přestala chvět bolestí, která z ní již zmizela. Děkoval jsem Bohu, i když jsem už dávno ztratil víru v něho. Alespoň, že už jí je trochu dobře. Najednou ztuhla a ve mně hrklo. Snad proboha nemá další šílené vidění. Ale ona se najednou pousmála a já poznal, že je to naštěstí jen normální vidění, "Jde sem," řekla a mě bylo jasné o co jde. Odtáhli jsme se od sebe a vylezli z postele a já si šel vybalit. Alice se šla pro změnu převléknout. "A teď vás mám!!" ozvalo se z pokoje. Musel jsem se začít smát, nešlo to zadržet. Nechápu jak ho to může bavit, po tom všem. Po té co zmizela malá Nessie. Asi se snaží nám všem zlepšit náladu po tom co se stalo. Budu se muset zeptat Edwarda na to kdo měl vlastně Nessie na hlídání, že ji neuchránil před Volturiovými. Ale je jasné, že Emmettův trik na zlepšení nálady zabral, protože jsem slyšel jak se Edward ze zdola směje a pak se začal smát ještě víc a také Alice se chichotala, ale mohl jsem to slyšet snad jedině já protože jsem již na to zvyklý a navíc to poznám z jejích emocí. "Tohle není fér!!" Zaskuhral Emmett a já se musel pousmát. Nechápu jak ho to může ještě po těch letech, co mě a Alici chodí načapat, baví. Akorád jsem si dobalil věci a uvědomil jsem si, že celý šatník je nasáklý vůní Alice. Vyšel jsem ze svého šatníku a Alice vyšla současně z toho svého. Měla na sobě klasické jeany a mé oblíbené tričko a lehký svetřík, který byl úplně rozepnutý. I když má na sobě jenom tohle oblečení pořád mi připadá jako miss světa. Pro mě je Alice nejkrásnější ženou na světě a žádná jiná. Vidět ji byla radost pro oči, alespoň pro ty mé. "Ach ten Emmett co?" Řekl jsem a ona sepousmála , "To máš tedy pravdu Jazzi, je strašný." A vyslovila to takovým stylem, aby to Emmett v patře mohl slyšet. Když jsem ji tam tak viděl, uvědomil jsem si, že ona to tu beze mne měla strašně těžké a trpěla mi tu. Navíc celý můj šatník voní její vůní. Za to co jsem jí udělal bych potřeboval pár facek. Budu muset říct Emmettovi. "Alice? Jak často si byla v mém šatníku?" zašeptal jsem, aby to slyšela jen ona a v naší smůle i Edward. Šlo na ní poznat, že tuhle otázku nečekala. "Proč se mě na to ptáš Jazzi?" Pousmál jsem se a šel jsem k ní, naklonil jsem se a špitl jsem jí do ucha, "To je jedno stejně to tam bude po tobě nějakou dobu krásně vonět." A políbil jsem jí. Šlo na ní poznat jak je šťastná a když je šťastná ona tak já také.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice a Jasper po Rozbřesku -25.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!