Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » After live - 5. Kapitola

Tortička

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

After live - 5. KapitolaTak je tu pátá kapitolka. Tentokrát z pohledu Edwarda. Doufám, že se bude líbit. Už pracuji na 6 kapitolce. Tak doufám, že zítra nebo po zítří bude. :D

21.02.2010 (07:00) • Salazaret • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5300×

5. Kapitola - Upír má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.

 

„Alice proboha, už to přestaň pořád rozebírat. Co chceš, abych ti nakonec řekl? Že jsem kretén? Že to já ji donutil utéct?!“ Byl jsem na ni opravdu naštvaný. Copak nepochopila, že jsem si toho vytrpěl už dost? Dva roky marného hledání. Po Belle jako by slehla zem.

 

Seděl jsem v hotelovém pokoji a vzpomínal na ten hrozný rozhovor z Charliem. Tehdy se mi zhroutil svět. Zase.

 

Celá naše rodina stála v malém obývacím pokoji a dívali jsme se do bolestí stažené tváře Charlieho.

„Posaďte se.“ Pokynul nám, ale ani jeden z nás se nepohnul. Cítil jsem se strašně, už jen z těch jeho myšlenek. Alice mi stála po boku snažila se mě v myšlenkách podpořit, ale abych pravdu řekl vůbec jsem ji neposlouchal. Stále jsem stál a snažil se z Charlieho mysli vyčíst sebemenší informaci o Belle.

 

„Ale možná bude lepší, když zůstanete stát. Stejně není co říct.“ Řekl Charlie a nenávistným pohledem si nás měřil. Ale v myšlenkách pořád přemýšlel o Belle. Kde může být? Proč odešla?

„Co se stalo Charlie?“ Ujal se slova Carlisle.

„Je to přibližně pět nebo šest měsíců co Bella zmizela. Byla na tom opravdu špatně. Strašně se uzavřela do sebe. S nikým nemluvila. Stala se s ní chodící troska.“ Na chvíli se odmlčel. Hlavou mu probíhalo tolik myšlenek na ty dny co tu Bells jen seděla a nevnímala. Jak se ji snažil Charlie trochu probrat k životu, ale vůbec nic nepomáhalo.

Začal jsem se mírně třást. Nebýt Alice, která mě mírně podpírala, asi bych se zhroutil. Co jsem to proboha udělal? Chtěl jsem ji zachránit a místo toho jsem ji zničil!

„Takhle to trvalo asi dva týdny. Ale pak se něco změnilo, sám nevím co, ale chovala se jinak. Byla z ničeho nic ostražitější. Schovávala se…“ Tušil jsem co zatím mohlo být. Jak jsme mohli být tak hloupí a vystavit ji takovému nebezpečí?

„Victorie.“ Zašeptala Alice tak, že jsme to slyšeli jen my.

„A jednoho dne jsem přijel domů z práce a ona tu nebyla. Nejprve jsem si myslel, že se šla jen projít. Že se konečně začala zlepšovat, ale byl jsem na omylu. Na stole jsem našel jen krátký dopis.“ Charlie vstal a přešel k pracovnímu stolu a ze šuplíku vytáhl kousek pomuchlaného papíru. Podal ho Carlislovi, ten ho rychle přečetl a z bolestným výrazem mi ho podal. Pořád se mi chvěla ruka a myšlenky všech okolo mi vůbec nepomáhali. Začal jsem litovat mé moci je dokázat přečíst. Aspoň pro jednou jsem chtěl mít klid.

Rozložil jsem papír a podíval se na to drobné roztřesené písmo. Hned na první pohled šlo poznat, že to psala ve spěchu. Ještě více mě bodlo u mého mrtvého srdce. Cítil jsem jak mi Alice stiskla povzbudivě ruku. Podíval jsem se na ni a snažil se na ni usmát, ale vůbec jsem nevěděl jak to provést. Jako bych zapomněl jak se to dělá. Věděl jsem, že to chápe. Znovu jsem se zadíval na list bledého papíru.

Tati moc se za vše omlouvám, ale musím pryč. Prosím nehledej důvod mého odchodu. Jakmile to půjde vrátím se.

Tvá Bells

Těhle pár vět jsem si četl pořád dokola. Nemohl jsem uvěřit, že to doopravdy udělala. ‚nehledej důvod…‘ Ano ten důvod jsme byli určitě my. To naše rodina ji zradila a donutila ji před Victorii utéct. Nechtěla nikoho tady ohrozit a proto se vydala do neznáma sama. A to jen kvůli kapce krve.

„Edwarde?“ Vytrhl mě z mého přemýšlení sestřin hlas.

 

„Co potřebuješ Rose? Taky mi to jdeš zase vyčítat?“ Sedla si naproti mně a smutně se na mě podívala.

 

„Já vím, že to teď bude znít trochu sobecky. Ale není na čase se vrátit k normálnímu životu? Jestli jsme ji nenašli za ty dva roky, myslím že ji už nenajdeme. Jestli… jestli ji Victorie zabila… Nedívej se tak na mě Edwarde, je to jedna z možností. Mohla ji najít…“

 

„Rose řekni to co chceš říct a neprotahuj to!“ Zavrčel jsem na ni. Povzdechla si.

 

„Jen chci říct, že už toho máme všichni dost…“

 

„Ne Rose, ty toho máš dost!“ Sakra co si myslí, že to teď zabalím? Máme malou stopu, přece to teď nevzdáme?

 

„To je jedno Edwarde, kdo nebo co! Ale prostě, jestli nechce, aby jsme ji našli nenajdeme ji ať je kdekoliv.“ Ale vždyť je to jen člověk? Vystrašená lidská dívka? Copak ji ani tak nedokážeme vystopovat? Přece Alice měla pár drobných vizí. I když byli rozmazané, Bellu v nich poznala.

 

Ani jsem si nevšiml, že Rose odešla. Asi věděla, že je to zbytečné. Jako tehdy, když jsem rozhodl, že Bellu opustíme. Tehdy jsem si stál za svým tak jako teď. Prostě ji musíme najít. Musíme!

 

„Edwarde… Edwarde!“ tentokrát to byla Alice. „Viděla jsem ji. Konečně jsem ji viděla.“ Volala Alice a šťastně se na mě usmála. Konečně nějaká normální stopa. Alice mi přehrála svou vizi.

 

Viděl jsem jak Bella stála ve stínu a na někoho mluvila. Nemohl jsem ji pořádně vidět do obličeje, ale i tak jsem podle hlasu poznal svou Bells. Svou milovanou Bellu.

 

„Kousek odtud mám auto, jestli jsi opravdu rozhodnutá měli bychom jet. Čekají mě!“ Pak jsem se zarazil.

 

„To byla Victorie?“ zavrčel jsem. Ona se baví s Victorii? Jak je to možné. V hlavě mi to šrotovalo na plné obrátky, ale normální souvislost jsem v té vizi neviděl.

 

„Alice, nevíš co to může znamenat?“ zeptal jsem se ji tiše? Obával jsem se toho nejhoršího. Jestli je opravdu s Victorii, jak říkala Rose. Tohle střetnutí nemusí přežít.

 

„Edwarde já opravdu netuším.“ Její radostný výraz byl ten tam. Tvářila se stejně ustaraně jako všichni ostatní.

 

‚Není šance, abychom ji zachránili.‘ pomyslel si Emmett. Znovu jsem se zhroutil nad touhle skutečností. Opravdu je pryč? Má  krásná, nemotorná, milovaná Bells? Opravdu ji ve své věčnosti už nikdy neuvidím?

 

„Třeba je ještě šance…“ nemohl jsem mluvit dál. Už podle výrazů mé rodiny jsem pochopil, že opravdu žádná šance není. Taky jsme si konečně uvědomil tu hrůzostrašnou pravdu. To že, já ji zabil. To moje pitomé rozhodnutí, ji vehnalo do spáru smrti. Tak moc jsem chtěl, aby měla normální a spokojený život. Jsem tak odporně sobecký. Nedokážu bez ní žít.

 

„Na to ani nemysli Edwarde. Nevíš co se stalo. Opovaž se udělat nějakou hloupost. Já tě budu hlídat. Dost bylo, že jsme možná ztratili Bellu, nechtěj tuhle rodinu ještě více zničit!“ Ale copak to zase nechápe? Proč žít věčně, když nemám pro koho žít?

 

 

Prosím komentíky

Autor: Salazaret (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek After live - 5. Kapitola:

 1
2. selena18
07.08.2011 [16:50]

Emoticon Emoticon Emoticon

1. kikuska
11.06.2011 [21:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře