Začátek mojí nové povídky na pokračování. Bells se s Carlislem stěhují do Forks, ale všechno nebude hned od začátku růžové. Nechte komentář:-D
27.04.2010 (15:15) • IsabellaMariaSwan • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2003×
Prolog
„Iss už musíme jít,“ volá na mě táta. Už od rána mě postrkává. Strašně moc se těší do nějaký ho zapadákova, ale já nechci z Tokia. Mně se líbí tady. Našla jsem si tu přátele, které hledám hodně často. Nejlepší mojí kamarádkou se za můj život stala Susan. Se Susan a ještě jejím bratrem Lukasem jsme bezva trojka. Táta je vždycky do kolika hodin v práci, protože je lékař a to zatraceně dobrý. A já se Sue a Lukem máme vždycky svůj večírek. Vím, přijde vám to divné. Jenom tři, ale nám to vyhovuje.
Asi by sem vám něco měla o sobě říct. Jmenuji se Isabella Maria Patricia Cullen. Jsem napůl upír a napůl člověk. Mým otcem je Carlisle Cullen. Je vážený lékař a mám ho moc ráda. Je samozřejmě upírem, ale matku nemám. Zemřela, když jsem se narodila. Lépe řečeno zemřela po porodu. Carlisle není můj biologický otec, ale já ho ani znát nechci. Možná že Carlisle není biologický, ale je to můj táta, kterého mám nadevšechno ráda. Je mi pět let, ale vypadám na 17. V tomto věku se zastavilo mé stárnutí a stala se ze mne nesmrtelná. Rostla jsem hodně rychle. Někteří říkají, že jim děti rostou rovnou před očima, ale tátovi se to stalo opravdu.
Teď se stěhujeme do Forks, což znamená zase střed pozornosti. Jak já to nenávidím, když se na vás všichni dívají jako na nějakou atrakci v Zoo.
Zase problémy
„Jo, hned jdu.“
„Zlatíčko musíme se stěhovat. Já vím, že se ti odtud nechce, ale není na výběr. Bude, se ti tam líbit uvidíš. Najdeš, si nějaké přátele a budeme spolu. Nic se nestane tak prosím pojď,“ začal mě uklidňovat a zároveň i vyhánět ven.
Nasedli jsme do aut a jeli na letiště. Auta nám doručí a najdeme je, až vystoupíme z letadla.
Letěli jsme jak jinak než první třídou a povídali si. Táta mluvil pořád o tom, jak se těší do práce a já zase, jak budu mít klid, až si na nás všichni zvyknou.
Když jsme přiletěli do Seithlu, nebo jak se to jmenuje. Tohle jméno je fakt divný asi se to jmenuje trošku líp. Ráda komolím jména. Tak jsme si vyzvedli auta.
Táta jel přede mnou, protože jsem nevěděla, kam jedeme.
Když jsme dorazili, až někam k lesu padl mi pohled na krásný dům. Tak tohle musel udělat hotový umělec.
„Páni,“ vydechla jsem, když jsem vystupovala z mého miláčka. Mému počínání se taťka uchechtl. No jo já zapomněla. Neprojevovat úžas nahlas. Vždycky slíbím tátovi, že se mi nový domov líbit nebude a pak to vždycky pokazím.
Zamračila jsem se na něj a to ho přivedlo k tomu, aby se rozesmál. Takhle se smál jenom chvíli a pak ke mně přišel. Pomalu a obezřetně.
„Ale no tak, zlatíčko, přece se nebudeš mračit. Udělají se ti vrásky.“ Tak vrásky jo! Já mu dám vrásky! Potom se otočil a já toho využila. Skočila jsem mu na záda a snažila jsem se ho schodit na zem. Místo toho mě schodil on a začal mě lechtat. To není fér! Tohle se nedělá.
Potom našem “malém“ vystoupení něco ucítil a já potom taky. Co je to ksakru za smrad? Tady se, někdo hodně dlouho nekoupal.
Najednou se z lesa vynořil původ toho smradu. Vlci! Táta se dotknul mé ruky a myšlenkou mi poslal, abych byla v klidu, že se nic nestane. To víte. Takhle se dorozumíváme s tátou tajně, ale teď jsem mu ani moc nevěřila. Jeden vlk se ke mně přiblížil a…
Autor: IsabellaMariaSwan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek A já si myslel, že mě nemiluješ! Prolog + 1. kapitola:
Ahoj jmenuji se Tereza Novotníková upřímě moc děkuji že STMÍVÁNÍ vůbec je mám tento film moc ráda ale z toho filmu se mi nejvíc líbi Bella a to protože je strašně statečná a vwm proč v bravíčku se píše že je mrcha ale jinak to asi bude vše a chtěla bych poprosit o čtyřku novýýý díl prosííím moc prosíím. Ps: Mějte se hezky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!