Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A + A Blackovy 2. kapitola

07.03.2011 (10:00) • CullensGirl • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1686×

A + A Blackovy

2. kapitola

Sledovala svět, jakoby jinýma očima. Vše jí připadalo zvláštní, ostré a nedokonalé, byl to odraz světa, kterým si tolik přála procházet, a přesto to vše vnímala jen z povzdálí. Přistihla se při myšlence na to, jak by někoho vysála a zatřásla se v údivu nad tím zjištěním hlavou.

Ashley na tom nebyla o nic lépe, byla v šoku z toho, že se přeměnila ve vlkodlaka a zase zpět. Ležela jako přimražená, věděla, že je nahá, její tělo skrývala jen tenká bílá přikrývka, kterou přes sebe urychleně přetáhla, z pomyšlení, že ji a její sestru pozoruje celá rodina, jí bylo trapně.

Annette už to nevydržela a posadila se, až se jí z její rychlosti zatočila hlava. Všimla si, že toho na sobě moc nemá. Bylo jí špatně z pomyšlení, že je skoro nahá před svým tátou, dědou, pradědou a ostatními. Upíří rychlostí, kterou teď měla, se přesunula jako blesk, do jiného pokoje, potřebovala klid a navíc něco na oblečení. Musela si to vše promyslet, jak se chovat? Jak se k tomu postavit? Celý svůj život chtěla být upírkou, myslela si, že ji matka přemění, až bude skoro dospělá, ale nyní, když si uvědomila, že se z ní doopravdy upírka stala, chtěla to najednou oddálit, či nějak prazvláštně změnit, už to najednou nechtěla. Zapadla do šatny, kde se rozhodovala, co si obleče.

Annettino zmizení z pokoje, a to beze slova, zvedlo mezi Cullenovými trochu rozruch. Nicméně Annette byla svým, někdy docela zvláštním, chováním proslulá, zatímco vždy živá Ashley, nyní ležela schoulená do klubíčka a tiše se jí po tváři koulely slzy. Cítila se mizerně, bolelo ji celé tělo. Styděla se za to, nevěděla, proč se stydí, ale přišlo jí to strašně divné, ona přeci nikdy nic takového nechtěla! Chtěla si vzít nějakého hezkého kluka, koupit si dům s velkou zahradou a mít dvě děti, chtěla odejít od všeho tohoto, od všech magických a nadpřirozených, v jejím vysněném světě, irelevantních věcí. Až nyní si uvědomila, že od tohoto okamžiku, se tohoto světa již nikdy nezbaví, je v něm lapená jako vlkodlak. Co se však stalo s její sestrou? Ať už se změnila jakkoli, ona byla ta, kterou to dohnalo první, co s ní teď je?

Annette si umyla obličej ledovou vodou, její chlad však na obličeji neucítila, což ji celkem zamrzelo. Milovala ten pocit, když ráno, hned jak se probudila, umyla si obličej osvěžující, ledovou vodou, tento pocit již nikdy nezažije. Je z ní teď upír, monstrum vysávající krev. Zvedla hlavu a zamyšleně se na sebe zadívala do zrcadla, vždy měla pocit, že kdyby se z ní stala upírka, její odraz v zrcadle by nebyl vidět, ani nevěděla, proč si to jen vůbec myslela. Přestala nad tím uvažovat, jakmile spatřila to, co si myslela, že nikdy nespatří, dokonalost samu, která ze zrcadla vystupovala v podobě její tváře. Byla neskutečně krásná, možná ještě trošinku bledší, nežli kdy předtím, ale to nevadilo, zvýraznilo to její, jindy tmavé oči, které díky tomu ještě více vystoupily z obličeje ven, a to i nyní, když zářily jasnou červení.

Byla krásná, poprvé v životě si doopravdy myslela, že je krásná. Její havraní hříva do pasu, kterou se nemohla pyšnit žádná holka v tomhle městě, jí najednou připadala ještě temnější, lesklejší a tajemnější. Vlasy většinou nosila v uzlu, což dělalo ten dojem, že vypadala přísně. Dnes poprvé v životě zatoužila být krásná, ne přísná, ne ta neoblíbená, ale ta obdivovaná, nejkrásnější, nejmilovanější. Možná jí její nový tělesný stav přidal sebevědomí. Přistihla se při myšlence, že se jí to vlastně docela líbí.

Oblečená do kůže, těsně obepínající její tělo. S hezky natočenými řasami, očima zvýrazněnýma tužkou. S vlasy natočenými do elegantně vypadajících vln a na vysokých podpatcích, vstoupila zpět do místnosti, odkud před nemalou chvílí utekla. Všechny pohledy se k ní obrátily. Byli ohromení tím, jak vypadá, všichni na ni byli zvyklí jako na neučesanou, nenamalovanou, nevýraznou holku. Tahle Annette, která vešla do této malé místnosti, byla jiná, vyzařovalo z ní určité sebevědomí. Nebyla to již ta dívka, byla to zatraceně sexy upírka.

„Co koukáte, jako byste mě nikdy dříve neviděli?“ Usadila je sarkastickým tónem.

„Annette, zlatíčko, jsi v pořádku? Moc jsme se o tebe báli!“ Renesmé přistoupila k dceři a žalostně ji objala, Annette jí to objetí opětovala, poté se však odtrhla, když spatřila sestru.

„Všichni ven.“ Rozlehl se místností její hlas. Byl sametový, svým způsobem krásný, nadrbou stranu z něj mrazilo.

„Proč máme odejít?“ Annette se otočila na Edwarda, který stál za ní.

„Protože já ji znám, jsme dvojčata, máme společné propojení, to byste nepochopili.“ Vypadala tak neústupně, všichni z toho byli úplně paf. Nikdo ji takovouhle neznal, znali z ní jen tu druhou stránku, tu mírnou. Nakonec přeci jenom odešli.

„Vstaň,“ pronesla Annette směrem k Ashley, i když k ní byla otočená zády. „Tohle jsem ti přinesla, tak si to obleč.“ Dodala po chvíli a zůstala stát jako přimrazená.

Ashley bylo její chování divné, věděla, že je Annette výstřední, ale nyní si o ní myslela, že se zbláznila. Nic však nenamítla a s vděčností si od Annette oblečení vzala. Jakmile byla oblečená, Annette se na ní otočila, ale pohled se jí upíral k zemi, takže Ashley jí do obličeje neviděla.

„Co se z tebe stalo?“ Ashley ta otázka byla přinejmenším nepříjemná ale zoufalství, které se skrývalo s Annettině hlasu, bylo slyšet i přes tu hranou jistotu a sebevědomí.

„Vlkodlak.“ Annette otevřela ústa a poté je zase zavřela. „Vím, že se ti to může zdát divné -“

„Divné?“ přerušila ji.

„Myslíš, že se mi to zdá divné?“ Zvedla hlavu a zadívala se svýma rudýma očima do těch Ashleyiných.

„Naše matka je poloupír, otec vlkodlak, drtivá většina naší rodiny jsou vlkodlaci a upíři, a ty si myslíš, že je to divné? Tobě alespoň stále bije srdce a cítíš chlad. Přesto si myslím, že je to, že je to -“

„Příšeře totálně hrozné, divné a nepřirozené?“ Zkusila to Ashley, Annette po ní střelila pohledem.

„Naopak, ukázalo mi to, co jsem, jaká jsem a jaká bych chtěla být. Umělas mě odhadnout lépe, sestřičko, vlastně jsi mi kdysi rozuměla nejlépe a najednou mi přijde, jako by to bylo pryč, vůbec tě nechápu.“

„Ty mě nechápeš?“ Užasle na ni zírala.

„Já, nikdy jsem do tohohle světa nechtěla patřit, chtěla jsem být normální, ale ne, musel se ze mě stát vlkodlak!“ Byla zoufalá, to vycítila, jak Annette, tak všichni, kteří zezdola jejich rozhovor poslouchali.

„Jasně, víš, tohle mě na tobě vždy zaráží, musela jsi s tím přeci počítat, ne? Copak jsi vůbec nepřemýšlela nad tím, že by se to mohlo stát, nebo že by se to jednou stalo?“ Chvíli bylo ticho.

„Samozřejmě, že ne. Ty jsi vždy byla svým způsobem odlišná, tak nějak ses tomu všemu snažila vyhnout, obejít to, ale už ten den, kdy jsme se narodily, jsme to měly napsané na čele.Všichni to měli tušit, protože nikdy se nic nestává jen tak, Ashley, ty jsi příšerně sobecká osoba, víš? Stěžuješ si na něco, co by jiný člověk považoval za dar.“ Ashley otevřela pusu, poté ji zas zavřela a zhluboka se nadechla.

„Jasně, protože jsem to právě já, která tohle všechno nechtěla, jsem ta sobecká? Ať si to ten nějakej jinej člověk klidně vezme, já to nechci, nikdy jsem nechtěla. Nikdy jsme nechtěla být nesmrtelná, chtěla jsem odsud vypadnout, zapomenout a žít ve světě, kde je tohle všechno irelevantní a nemožné!“ Vykřikla zoufale.

„Samozřejmě, co jiného by se taky dalo čekat, že?“ Ashley se s němým úžasem dívala za odcházející sestrou. Myslela přitom na to, jak by odsud nejraději zmizela.

Annette sešla dolů po schodech, v obýváku seděla celá rodina i smečka, zvědavě ji pozorovali.

„Kde máte krevní konzervy, pálí mě krk, že bych vypila i krysu, kdyby tady nějaká byla,“ postěžovala si s pohledem upřeným na rodinu. Nikdo nic neříkal.

„Fakt lidi, je fajn hrát si na sochy, ale na tohle nemám čas a na lov se mi nechce, zničit si tyhle boty.“ Střetla se s Aliciným pohledem, nevypadala nijak divně, ale zdálo se jí, jako by nevěřila svým uším.

„Řeklas boty?“ otázala se po chvíli.

„Ano, řekla.“

„Upírství ti teda dalo hodně, Annette, jsi najednou taková krása a bojíš se o boty!“ Alice k ní přiběhla a objala ji.

„Na nákupy s tebou nejdu, aby bylo jasné.“ Alice to však náladu zkazilo, bylo vidět, že i ostatní se uvolnili a jejímu obrannému gestu se zasmáli.

„Ta krev je úplně dole v ledničce.“ Vděčně se na Jaspera usmála a lidským krokem si to štrádovala k lednici. Jakmile ji otevřela, do nosu ji uhodilo pár vůní. Hlavně tedy nelibých vůní. Vzala do ruky jeden sáček a čichla si k němu, příšerně smrděl. Pomalu se i se sáčkem v ruce vrátila do obýváku.

„Nemůže mi někdo říct, co v tom je, že to tak smrdí?“ Všichni se na ni šokovaně dívali.

„To je lidská krev.“

„No tak musí být zkažená, protože smrdí jako ponožka.“ Jasper se usmál.

„Necítí lidskou krev!“ Tomu se Annette podivila.

„Okus to.“ Moc se jí do toho nechtělo, ale jedním ladným pohybem otevřela sáček s tekutinou a namočila do ní prst. Ten si potom olízla, vřeštila oči a začala se dusit.

„Fuj, to je, ale hnus!“ zanadávala. „Tohle nechci, už nikdy ani vidět,“ dodala.

„Máme i zvířecí krev, ale jen z živých zvířat.“ Annette si povzdychla.

„Musím na lov?“ Všichni přikývli. Společně s ní se tedy vydali na lov, jen Seth zůstal doma.

Ashley seděla schoulená ve svém pokoji a dívala se ven z okna. Znenadání kdosi zaklepal na dveře.

„Dále.“ Její ochraptělý hlas zněl tak nějak úsečně.

„Jsi oblečená?“ Ozvalo se za dveřmi.

„Ano, Sethe, jsem, pojď dále.“ Vešel a rozhlížel se po jejím pokoji, až se zarazil pohledem na ní.

„Nic si z toho nedělej, tvoje setra neměla právo říkat takový věci, vím, jaký to je, poprvé se přeměnit, věř mi. Ona nic takového zažívat nemusela, proto ti nerozuměla, ale já ti rozumím, kdybys chtěla, můžeš se mi svěřit.“ Ashley se na něj udiveně otočila. Měla úplně červené oči a pod nimi kruhy, ne moc výrazné, ale bylo vidět, že je z toho unavená.

„Pojď, zajdeme ven. Vytáhnu tě na jídlo, do kina?“ Usmála se.

„Tak rande, jo?“ Usmál se.

„Můžeme to alespoň zkusit, co?“ Ashley se usmála a přikývla.

Po dvou hodinách lovu, byla Annette utahaná tak, jakoby běhala dva dny v kuse.

„Ty srny jsou potvory,“ procedila skrz zuby, když se zastavila před vchodovými dveřmi.

„Měly by je zavřít za rychlost.“ Emmett se začal řehnit jako malé dítě. „Vtipné, jako vtip s ef.“ Emmett zmlknul.

Annette se zula, jelikož její boty nejenže byly špinavé, ale byly i zničené a to úplně. Vysvlékla si i oblečení, nechtěla přeci zničit Esmein dům. Všichni najednou znehybněli a zůstali na ni jen tupě zírat, mužská skupina s otevřenou pusou.

„Co? Nechci zničit dům a koberce.“ Utrousila jízlivě a skoro nahá zmizela v útrobách domu.

Jakmile zapadla do pokoje, nahrnula se do koupelny, kde si dopřála dlouhou sprchu. Když vylezla, cca po půl hodině, vysušila si vlasy a nechala je volně rozpuštěné, na sebe si oblékla pohodlnou, ale obepínající, teplákovou soupravu a naboso se vrátila do obývacího pokoje.  Posadila se na gauč a zapnula si televizi, na FOX zrovna dávali premiérovou řadu Dr. House. Ihned se zakoukala do děje.

Ashley se výborně bavila, v italské restauraci spořádala celou pizzu, Seth hned dvě. Potom si společně zašli do kina na premiéru první části, posledního dílu Magical Imperiouse life.

Vstoupila do domu s neobvykle šťastným výrazem a vlastně celou náladou, všichni ji udiveně sledovali, vytřeštili oči, až když za ní do domu vstoupil vysmátý Seth.

„Ještě jsem ti neřekl, jak jsem v lese honil kočky!“ Ashley se zasmála, když si však všimla pohledů, které se na ni upíraly, smát se přestala.

„Děkuji za krásný večer.“ Ashley se maličko začervenala.

„Nemáš zač možná, že druhé rande bude ještě lepší.“ Podal jí kabelku a otočil se k odchodu.

„Možná.“ To slovo bylo sotva slyšitelné, ale Seth se otočil a usmál se na ni. Ashley zavřela dveře a otočila se na ostatní.

„Mladá dámo, myslím, že bychom si měli vážně promluvit.“ Ashley se ušklíbla a střelila pohledem k sestře.

„Možná, že kdybyste domlouvali radši jí,“ kývla hlavou Annettiným směrem.

„Nebyla by podmínečně vyloučená za sex s rukama na školních záchodcích.“ Všimla si, že ji Annette pozoruje, ale nic nenamítá.

„Je to pravda?“

„Nikdy Vás nic podobného nezajímalo, tak se nestarejte ani teď.“ Zvedla se a vyšla pár schodů, poté se otočila. „Mimochodem, když chceš bonzovat, najdi si přesný informace. Nebyl to sex na záchodcích, ale kouření.“ Zvedla obočí a zmizela v patře. Ostatní zůstali jako přimrazení.

Prosím o komentáře

Předchozí - Další

Autor: CullensGirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek A + A Blackovy 2. kapitola: